Článek
„Architektura devadesátých let je z hlediska odborného zpracování stále nedoceněná, přestože výrazně ovlivnila podobu města i fungování profesních struktur,“ uvedl Matěj Beránek, spoluautor výstavy Devade i stejnojmenné publikace vydané Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha).
Expozice s podtitulem Architektura Prahy mezi přísností a diskotékou přibližuje období po pádu komunismu, ve kterém se v tuzemské architektuře střetával návrat k modernistické „přísnosti“ s postmoderní „diskotékou“, charakteristickou výraznými tvary a dekorativností.
„Pochopení architektury devadesátých let je pro plánování Prahy zcela klíčové, protože mnohá tehdejší témata, jako obsloužení pražského letiště kolejovou dopravou nebo třeba dokončení Pražského okruhu, řešíme dodnes a věnujeme se jim i v metropolitním plánu,“ uvedl ředitel IPR Praha Ondřej Boháč.
Připomněl také pokračující diskusi o zpřístupňování Pražského hradu. „Bez hlubší znalosti a porozumění nedávné historie nelze odpovědně plánovat budoucnost metropole,“ dodal.
Autoři výstavy upozorňují, že devadesátá léta přinesla otevření města mezinárodním vlivům, nové technologie i zásadní proměnu vztahů mezi architekty, investory a samosprávou. V Praze začaly působit světové kanceláře, například Frank Gehry, Jean Nouvel či Ricardo Bofill.
Současně vznikaly nové domácí ateliéry a stavební boom se projevil v budování bank, administrativních budov, rezidenčních celků a obchodních center. Kurátoři zařadili do výběru ikonické i méně známé stavby, které ilustrují různé podoby polistopadové transformace.
Vedle Tančícího domu a hotelu Don Giovanni tu jsou představeny například hotel Hilton Prague, objekty Výstaviště s Křižíkovými pavilony, Spirálou a divadlem Pyramida, mostní tubus metra B, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie ve Strašnicích, Pragobanka, obytný komplex Hvězda či obchodní centrum Nový Smíchov. Součástí expozice je i známý půdní byt „Tygr“ režiséra Michala Cabana.
„Návštěvníci se setkají také s dobovými předměty a materiály. Od slavnostních židlí Olga od Bořka Šípka, které původně navrhl pro Kancelář prezidenta republiky na Pražském hradě, přes dobovou inzerci, časopisy až po ironický pohled na dějiny devadesátek skrze memy od satirické platformy Dynamický Blok,“ uvedl vedoucí CAMPu Štěpán Bärtl.
Součástí je velkoformátová projekce Pierra Urbana vytvořená z archivních materiálů České televize a současných fotografií Radka Štrettra Úlehly. K dispozici jsou i hmatové modely staveb určené nevidomým návštěvníkům. Výstava je přístupná od 29. ledna do 17. května 2026.
