Článek
Středobodem Lynchova souboru úvah, jenž u nás poprvé vyšel před osmnácti lety pod názvem Velká ryba, je transcendentální meditace. Tuto techniku založenou na plném zklidnění duše a dosažení nadsmyslových prožitků zavedl roku 1958 indický duchovní učitel a filozof Mahariši Maheš Jógi.
Lynch, který zesnul letos 16. ledna a jehož výtvarná díla do 8. února příštího roku představuje výstava v pražském Centru DOX, byl jejím neskrývaným fanouškem. V knize ji až poněkud nekriticky propagoval.
„V meditaci jde o jednu věc: stále víc se stáváte sami sebou… Jakmile z meditace učiníme součást svojí rutiny, stane se pro nás nejpřirozenější věcí na světě,“ napsal mimo jiné. Právě díky transcendenci k němu podle jeho slov přišly nejpozoruhodnější nápady, ač zdůraznil, že příliv inspirace nutně nezaručuje.
Transcendentální meditaci většina vědeckých studií označuje za přínosnou. Jisté výzkumy ovšem upozorňují na to, že u některých jedinců může zhoršit psychické zdraví, především příznaky úzkosti, nebo vyvolat pocit odosobnění.
Obecně se doporučuje ji zprvu neprovádět o samotě, ale pod dohledem certifikovaného učitele, což však může být nákladné.

Obal knihy
Obhajobu hlubokého rozjímání Lynch v knize proložil vzpomínkami na vznik svých celovečerních a televizních počinů.
Čtenáři tak mají možnost dozvědět se spoustu zajímavostí, třeba jak s americkým skladatelem Angelem Badalamentim tvořili filmovou hudbu, kterak obsazoval herce do svých projektů nebo jací tvůrci ho nejvíce ovlivnili.
Poklonu sklonil kupříkladu Američanovi Stanleymu Kubrickovi. „Líbí se mi všechny jeho filmy, ale nejvíc asi Lolita. Zajímá mě ten svět. Ty postavy, úžasné herecké výkony. James Mason je v tom filmu absolutně fenomenální,“ poznamenal si a doplnil, že obdivoval též svého krajana Billyho Wildera, Brita Alfreda Hitchcocka či Itala Federika Felliniho.
Na rozdíl od původního tuzemského překladu Ondřeje Kopičky pod hlavičkou nakladatelství Dokořán přidalo nakladatelství Dybbuk, jež se postaralo o druhé vydání knihy, na závěr Lynchovy rozhovory o meditaci s členy Beatles Paulem McCartneym a Ringem Starrem z roku 2009.
„Brouci“ zmiňují, že je k transcendenci koncem šedesátých let přivedla britská fotografka Pattie Boydová, tehdejší manželka George Harrisona.
„Pro mě meditace znamená chvíli, kdy můžu přestat myslet a nechat jednat jen svoje srdce. Tak jsem to vždycky cítil, přemýšlení mě jednou přivede do blázince!“ podotknul Starr. „Během meditace jsem zažil několik okamžiků blaženosti,“ přitakal McCartney a dodal, že jejich uskupení díky ní složilo vícero písní.