Článek
Komiksová publikace, kterou připravila příspěvková organizace městské části Brno-střed Kávéeska, vznikala zhruba rok a podíleli se na ní především brněnští ilustrátoři.
„Cílem BrrrNo! komiksové je nabídnout čtenářům další cestu k brněnským pověstem. Ty totiž zůstávají živé jen tehdy, když se připomínají a vyprávějí dalším generacím. Autoři v knize pracují s různými výtvarnými styly a přinášejí originální pohled na jednotlivé příběhy, které tak dostávají zcela novou podobu,“ sdělil ředitel Kávéesky Tomáš Pavčík.
Jak doplnil Roman Kotěra (ODS), místostarosta městské části Brno-střed, který má na starosti kulturu, kniha představuje známé i méně známé brněnské pověsti.
„Čtenáři v ní najdou například příběhy o brněnském drakovi, křivé věžičce nebo brněnském kole. Nechybějí ani městské legendy, jako jsou Nezdařený příjezd Buffalo Billa, Jednoruký Frantík nebo Baťa a doktor Špína, která se vztahuje ke stavbě obchodního domu Centrum v Kobližné ulici,“ uvedl Kotěra.
Křest knihy se uskuteční ve středu 23. září v osmnáct hodin v Místodržitelském paláci.
Hantec je unikátní památkou
K Brnu patří nejen pověsti, ale také specifický jazyk, jehož velkým propagátorem byl například zesnulý silák Franta Kocourek a o jehož zachování se v současnosti zasluhuje především sběratel této lidové slovesnosti Honza „Žanek“ Hlaváček.
Ten má velkou zásluhu na faktu, že byl brněnský hantec zapsán do seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje.
„Správcem tohoto nehmotného statku se stalo Muzeum města Brna. Symbolickou desku o nabytém nehmotném majetku předala řediteli Muzea města Brna Zbyňku Šolcovi primátorka města Brna Markéta Vaňková,“ řekl Novinkám mluvčí MMB Pavel Žára.
Dlouholetý propagátor a sběratel brněnského hantecu je Honza „Žanek“ Hlaváček
Hantec má svůj původ ve 20. století a vznikl mezi skupinou lidí zvanou plotna, což byli ve většině případů dělníci žijící na periferii Brna. Jazyk se postupně rozvíjel, a to jak v meziválečném a poválečném období, tak i v 60. a 90. letech, kdy se začal rozšiřovat i mimo území města Brna.
Dnes hantec přežívá především ve své mírné formě v každodenní neformální mluvě a v umělecké tvorbě.
„Slova z hantecu se vyskytují spontánně a nevědomě, často v emocionálně podbarvených situacích. Specifická intonace a používání koncovek spolu s občasnými slovy z hantecu jsou dnes už součástí slovního projevu Brňanů. Podobný sociolekt v Česku neexistuje; i celosvětově jde o unikátní úkaz, který má jedinou obdobu v Cockney English z londýnského East Endu,“ dodal Hlaváček.
