Draci, sex a hledání naděje uprostřed chaosu. Proč mladí čtenáři milují žánr romantasy

„Romantasy jednoduše kombinuje fantazijní moc a hrdinství s důrazem na rovnost a důvěru ve vztazích, čímž odráží společenské hodnoty generace Z. Tou je hlavně touha po jistotě, po opravdovosti a po kontrole nad vlastním příběhem,“ podotýká Šardická.

Termín se v neformálním slovníku Urban Dictionary poprvé objevil v roce 2008, ačkoli první zástupci tohoto literárního žánru se objevili už na konci sedmdesátých let minulého století. Jeho oblíbenost ale díky čtenářské komunitě BookTok na sociální síti TikTok pomyslně explodovala teprve v posledních letech.

Obliba žánru podle Šardické ukazuje, že dnešní čtenáři, především ti z řad dvacátníků a čerstvých třicátníků, hledají v literatuře bezpečný únik z nejisté reality. Nalézají v ní i prostor pro prožívání velkých emocí, lásky a intimity bez vystavení se rizikům.

„Erotické scény v knihách fungují jako fantazijní laboratoř, kde lze zakusit to, co by člověk ve skutečnosti třeba nechtěl nebo na to neměl odvahu. Nikdo vás u toho nevidí, nikdo vás nesoudí. Sexuální scény v romantasy knihách jsou detailní a nabízejí vhled do různých praktik,“ doplňuje s tím, že zástupci generace Z vyhledávají více feministický narativ, než jaký nabízí mainstreamová pornografie.

Erotická literatura samozřejmě nepředstavuje nic nového. Podle Šardické však na knižním trhu v nedávné době uspělo několik schopných autorek, vedle Yarrosové také třeba Sarah Janet Maasová, jež spojily často výlučně mužský fantasy žánr s emancipovaným a citlivým světem silných hrdinek. Sexualita se do jejich knih vkrádala spíše postupně.

Violet Sorrengailová, která stojí v čele knih od Yarrosové s názvem Čtvrté křídlo, Železný plamen a nejnovější Onyxové bouře, je přitažlivou postavou i z jiného důvodu. Trpí totiž chronickou nemocí, která oslabuje její schopnost létat na dracích, přesto se nevzdává. Právě s její houževnatostí navzdory příkoří se může spousta čtenářů ztotožnit.

Sama autorka trpí Ehlers-Danlosovým syndromem, onemocněním pojivové tkáně, které se projevuje mimo jiné postižením pohybového aparátu. Violet je tak do jisté míry její alter ego.

„Hrdinčina síla nespočívá ve fyzičnosti. Musí se spolehnout na svůj důvtip a hledat způsoby, jak přežít v brutálním prostředí navrženém tak, že vyřazuje nejslabší,“ řekla Yarrosová v rozhovoru pro web Amazon.

Nemusí jít přitom nutně o zdravotní a intimní záležitosti. Potíže ze skutečného světa, které čtenáři mohou bez následků prožít v tom magickém, jsou nejrůznějšího druhu: od sociální nerovnosti přes diktátorské režimy a politickou moc po „pouhé“ složitosti mezilidských vztahů.

„Díky metaforickému odstupu se těžká témata čtou snáz a knižní příběhy často poskytují naději, že i zdánlivě nepřekonatelné problémy lze vyřešit. Fantasy funguje nejen jako únik od všední reality, ale i coby její zrcadlo,“ dodává Šardická.

Romantasy se řadí do takzvané new adult literatury, která je podobná young adult literatuře. Na rozdíl od ní se však zaměřuje na starší cílovou skupinu – vysokoškoláky a absolventy univerzit, kteří vstupují na pracovní trh. Věkově se typicky pohybují mezi osmnácti až pětadvaceti lety, není však výjimkou, že po ní sáhnou čtenáři okolo třicítky.

„Hranice, co je ještě young adult a co už new adult, je poměrně tenká. Dnes se obecně v young adult knihách objevují mnohem otevřeněji témata sexuality, genderu, traumatu, identity nebo politických konfliktů, která byla dříve spojovaná spíše právě s new adult,“ poznamenává Šardická.

Někteří nakladatelé podle ní neumí s těmito dvěma kategoriemi dobře pracovat. Často coby young adult literaturu prodávají velmi dospělé texty, které jsou explicitnější, než by se slušelo.

„Osobně si myslím, že horní věková hranice u young adult literatury neexistuje a ani by neměla,“ uzavřela.