České knihovny se mění. Z půjčoven knih se stávají centry vzdělávání i pomoci

V Česku dnes funguje 5097 knihoven, tedy zhruba jedna na každých 2100 obyvatel. Podle dat serveru Public Libraries 2030 připadá na ČR přibližně každá třináctá veřejná knihovna v Evropě. Pro srovnání, ve Francii připadá na jednu knihovnu asi 4500 obyvatel a ve Finsku více než 6700.

Silná tradice českého knihovnictví se ale postupně mění. V roce 2014 bylo u nás ještě 5360 knihoven, před sto lety jich však bylo více než 11 tisíc. Klesá také počet registrovaných čtenářů. Zatímco v roce 2006 jich bylo kolem 1,5 milionu, loni už zhruba o čtvrt milionu méně.

To však neznamená, že důležitost knihoven uvadá. Naopak, stále častěji se mění v komunitní a vzdělávací centra. V roce 2014 uspořádaly 32 500 vzdělávacích a doprovodných akcí, loni už jich ovšem bylo 88 600. „Trend vývoje počtu těchto akcí je v čase pozitivní a celkově roste rychleji než klasické knihovnické služby,“ uvedl analytik Bohuslav Vondruška z Národního institutu pro kultury.

Knihovny zároveň rychle digitalizují. V roce 2024 podle dostupných údajů vzrostl počet jejich online návštěv z 41,8 milionu na 68,6 milionu. Část růstu může souviset se změnou metodiky, zároveň ale knihovny nabízejí stále více služeb na dálku – od výpůjček e-knih a audioknih až po přístup k digitálním knihovnám.

Technologie pronikají i do samotné agendy výpůjček. Čárové kódy v moderních knihovnách postupně doplňují či nahrazují takzvané RFID čipy, které umožňují rychlejší a často i samoobslužné půjčování. Přibývají výdejní a vratné boxy a některé knihovny používají také automatické systémy pro třídění vrácených knih.

Proměna knihoven je patrná i v jejich nabídce. Kromě knih a časopisů si lidé mohou v některých z nich půjčit například deskové hry, sportovní vybavení, nářadí nebo hudební nástroje. Knihovny pořádají přednášky, kurzy, školení, setkání s osobnostmi nebo programy pro děti.

„Moderní knihovna by měla být otevřený a důvěryhodný prostor, kde se lidé dostávají nejen ke knihám, informacím, technologiím a hrám, ale také k lidem, k sobě samým,“ uvedla porotkyně programu Bibliotheca Inspirans Andrea Studihradová. Knihovny mají podle ní potenciál být „obývákem obce“ a zároveň hybatelem regionu.

Příkladem je Knihovna Matěje Josefa Sychry ve Žďáru nad Sázavou, která nabízí čítárnu, studovnu, kulturní laboratoř, ateliér, prostory pro komunitní aktivity nebo SeniorPoint.

Podobnou komunitní roli poskytuje i projekt Knihovna pro duši ve Středočeské knihovně v Kladně, který s podporou společnosti T-Mobile nabízí dětem a mladým lidem bezplatné anonymní konzultace s psychologem. Podle organizátorů projektu mohou knihovny díky své dostupnosti sloužit i jako místa, kde lze problémy včas zachytit.

Přestože klasická role knihoven čelí konkurenci elektronických čteček, audioknih a dalších digitálních služeb, díky rozšiřující se nabídce služeb neztrácejí na významu.

V Hranicích knihovna pomáhá seniorům s registrací do služby Senior Taxi. Podle Filipa Nováka ze společnosti Corrency, která se na financování služby podílí, knihovny v tomto případě pomáhají hlavně lidem, kteří nemají počítač či dávají přednost osobnímu kontaktu.

Knihy se navíc dostávají i mimo klasické knihovny. V posledních letech se rozšiřují malé veřejné knihovničky a regály s knihami například na nádražích, autobusových zastávkách i dalších veřejných místech. Princip je jednoduchý: člověk si může knihu vzít, přečíst a případně ji vrátit nebo nahradit jinou. Část role tradičních antikvariátů navíc přebírají online služby jako Knihobot, které usnadňují prodej i nákup použitých knih.

To, že četba knih má v Česku stále silnou pozici, ukazují i data Eurostatu. Podle nich si přečetlo nebo poslechlo v roce 2022 alespoň jednu knihu 64,2 % Čechů starších 16 let. Česko tak obsadilo osmé místo v EU, zatímco unijní průměr činil 52,8 %. Vedle tištěných a elektronických knih Eurostat započítává také audioknihy.

Výrazný je u nás rozdíl mezi muži a ženami. Alespoň jednu knihu si v Česku během roku přečetlo či poslechlo 50,2 % mužů, ale 77,3 % žen.

Ze sousedních zemí se Česku nejvíce blížilo Rakousko. V Polsku četlo alespoň jednu knihu 54,6 % lidí a na Slovensku 47,9 % obyvatel země.

Nejvyšší podíl čtenářů mělo v EU Lucembursko, Dánsko a Estonsko, které překročily hranici 70 %. Naopak na konci unijního žebříčku bylo Rumunsko s 29,5 % čtenářů.