Článek
„Byly jsme s dcerou na dovolené v chatičce v Orlických horách. Dočetla jeden díl Deníku malého poseroutky a chtěla číst další, které jsme už neměly. Tak jsem jí tři díly objednala na Knihobotu. Ani ne za dva dny dorazily do Zásilkovny v Klášterci,“ vylíčila Novinkám Michaela Sobotková z Prahy. Dodala, že proti prodejní ceně nových knížek ušetřila asi třetinu, když za ně zaplatila 125, 129 a 179 korun.
Mezi nejprodávanější tituly Knihobotu patří podle jeho marketingové manažerky Žanety Kratochvílové beletrie, především česká. „Našim žebříčkům vévodí autoři jako Patrik Hartl, Radka Třeštíková nebo Alena Mornštajnová. Pozadu ale nezůstávají ani zahraniční detektivní příběhy,“ doplnila s tím, že zákazníci se nově mohou orientovat i díky čtenářským recenzím knih na webu firmy.
Knihobot vykázal za loňský rok tržby přes 560 milionů korun, byly tak skoro dvakrát vyšší než o rok dřív. A v součtu s Německem a Rakouskem, kde také působí, loni zprostředkoval prodej už více než 3,5 milionu knih. Letos firma plánuje prodeje opět zdvojnásobit.
Rostoucí zájem o prodej a nákup použitých knížek potvrzují i Trh knih – největší tuzemské internetové tržiště, kde si lidé prodávají knihy přímo mezi sebou –, a online antikvariát Restorio.
„Ten loni na českém a slovenském trhu prodal téměř milion knih, když meziroční nárůst výrazně převýšil padesát procent,“ sdělil Václav Kadlec, generální ředitel společnosti Albatros Media, která zmíněné portály spoluvlastní.
I na knižním trhu lze podle Kadlece sledovat trend udržitelnosti. „Zejména u mladé generace jde o ekologický přístup, ochranu životního prostředí. Lidé preferují, když život knihy nekončí jejím jedním přečtením,“ podotkl.
To ostatně dokládají i knihovničky na nádražích, zastávkách autobusů či jiných veřejných místech, kam lidé odkládají své staré knížky a berou si jiné, které je zaujmou.
Podle Kadlece hrají svou roli i finanční důvody a situace na trhu bydlení, kdy si lidé pořizují menší byty a mají málo místa. „V neposlední řadě je to i nedostupnost daného titulu na knižním trhu, v knihkupectvích a e-shopech,“ dodal.
Možností prodeje přibývá
Antikvariátem se stala i sociální síť a obchodní portál Vinted, přes který lidé dosud nabízeli hlavně nepotřebné oblečení a obuv. Nedávno ale rozšířil nabídku i o prodej knih.
„Už dlouho jsem uvažovala o tom, jak se úctyhodně rozloučit s knihami, které v knihovně už nechci. Do antikvariátu se mi nechtělo, zkusila jsem proto Vinted a kupodivu to vyšlo. Nabídla jsem třeba knihu o olejomalbě, která nevím ani jak se v mé knihovně ocitla, nebo knihu o zázračném úklidu, ta se hodí vždycky, ale měla jsem ji doma dvakrát. Každou jsem nabídla za stokorunu a do týdne byly obě pryč,“ svěřila se Novinkám Hana Černá z Brna.
Prodej starých knih či hudebních desek se v Česku už přes dvacet let postupně rozšiřuje na internet také z tradičních kamenných antikvariátů. Do nich lidé zavítají často bez konkrétně vyhlédnutého titulu, na rozdíl od nakupování v e-shopech.
K růstu Knihobotu přispívá i expanze do Rakouska a Německa. „Na tamním trhu se podařilo například přidání do nabídky na Amazonu a dalších tržištích, ale také propojení s několika kamennými knihkupectvími,“ sdělila Kratochvílová.
Aktuálně online antikvariát podle ní denně přijme a do nabídky celkem zařadí přes třicet pět tisíc knih. „Každý den pak naopak expeduje zhruba dvacet pět tisíc knih. Zákazníci si aktuálně mohou vybírat z více než osmi set tisíc titulů,“ doplnila.
Na rozdíl od konkurence ale Knihobot negarantuje, že knihu prodá. Tituly přijímá do komise. Když knížku prodá, připíše jejímu původnímu majiteli na zákaznický účet provizi, která činí 60 procent minus 29 Kč.
Knihobot se teď podle Kratochvílové soustředí na etablování značky na německém trhu a vstup na nové trhy ve Španělsku, Francii, Itálii, Belgii a Nizozemsku. „Naším dlouhodobým cílem je dokázat oslovit mainstream, tedy nejen knihomoly, ale každého, kdo vlastní knihy. Do tří let bychom se rádi stali evropskou jedničkou v prodeji knih z druhé ruky,“ avizovala.
Podle zakladatele Restoria Romana Frajta prodeje online antikvariátů značně kopírují trendy na trhu nových knih. „Je zájem o novinky, stejné žánry a témata a výrazně rostou prodeje knih v angličtině a Young Adult literatury,“ přiblížil.
Díky stále populárnějším platformám se kniha postupně dostane do rukou i několika čtenářů. „Také ti, kdo si kupují nové knihy, nad nákupem méně váhají, když vědí, že knihu po přečtení mohou poslat dál, a navíc tím získat zpět část její ceny,“ doplnil Václav Kadlec z Albatros Media.
Některým prodejnám klesají tržby
Lidé ale dál vyhledávají i klasické antikvariáty. Na nezájem zákazníků si nemůže stěžovat třeba Antikvariát Fiducia v centru Ostravy. „Daří se nám dobře,“ směje se jeho majitelka Ilona Rozehnalová s tím, že i když mají e-shop, soustředí se hlavně na takzvaný kamenný prodej, který je živí.
„Kromě knih nabízíme i gramodesky, pohlednice, staré mapy do roku 1948 i grafické listy nebo svaté obrázky,“ vyjmenovala Rozehnalová. „Vykupujeme každý den, a to celkem ve velkém množství. Zrovna teď tu máme asi tisíc kusů z jedné knihovny,“ prozradila.
Jiná místa ale konkurenci velkých digitálních platforem pociťují.
Jeden z nejznámějších antikvariátů v centru Plzně, jediný, který má i svůj e-shop, provozují manželé Benešovi. „Pociťujeme vliv větších hráčů, jako je Knihobot nebo Trh knih. Konkurence je veliká. A v online prostředí brutálně veliká,“ řekl Novinkám Filip Beneš. Jeho žena Lenka odhadla, že u elektronických obchodů poklesly meziročně tržby zhruba o třetinu.
„Nyní zhruba padesát procent knih prodáme v kamenné prodejně, padesát přes e-shop. A nepředpokládáme, že se to bude do budoucna příliš měnit. Internetové objednávky vyhrávají třeba přes léto, před Vánoci zákazníci naopak preferují klasický antikvariát,“ podotkla Benešová.
