Článek
Babičku vytisklo v roce 1916 v nebraské Omaze nakladatelství Národní tiskárna. Jde o první americké vydání knihy v češtině, které se dosud nenacházelo v žádné tuzemské knihovně.
Předáno jim bude také druhé vydání Babičky v češtině, které stejně jako první nemá ve svých fondech žádná tuzemská knihovna. Prozradil to diplomat Jaroslav Olša, který se věnuje problematice a pomáhal získat z amerických knihoven a institucí unikátní tiskoviny.
Stehlík vysvětlil, proč byla předána právě Babička, nebo proč je v Černínském paláci vystaven Lešetinský kovář či Psohlavci: „Důraz se při vydávání kladl na obrozeneckou literaturu, která utvářela identitu v 19. století. Vycházela díla Svatopluka Čecha, Karla Václava Raise nebo Jana Nerudy a tuším i Vítězslava Hálka. V časopisech se pak řešily aktuální otázky.“
V amerických muzeích a archivech organizací se nacházejí tisíce písemností v češtině. „Po první světové válce vycházelo ve Spojených státech devět deníků v češtině, 43 českých týdeníků a 31 měsíčníků,“ řekl náměstek ministra zahraničních věcí Radek Augustin (za SPD).
„Tisíce Čechů si po více než jedno století uchovaly svůj jazyk, kulturu a zvyky své staré vlasti, v Americe vydávaly české knihy, noviny a časopisy a cvičily v českém Sokole,“ dodal. Každý rok vycházelo mezi válkami přes 5000 publikací v češtině ročně. Některá z periodik, jako Hospodář, vycházela i více než sto let.
Památník dostal pět kartonů
„Kromě nich vycházely v češtině i kalendáře nebo publikace s radami pro zemědělce, kuchařky, knihy radící se zdravím nebo vysvětlující otázky amerického práva,“ řekl Olša.
Jak krajanská komunita bohatla, začaly se vydávat i knihy, zpočátku tituly z poloviny devatenáctého století, ale pak začaly vznikat i knihy o dějinách obcí a měst, kde Češi v „novém světě“ žili, dodal Olša.
Stehlík uvedl, kolik toho dostali: „Přijali jsme pět kartonů a nyní se bavíme o dalších 41 kartonech. O tituly si podělí více muzeí.“ Národní muzeum má podle něj zájem o publikace se sokolskou tématikou. Další archiválie dostal Vojenský historický ústav.
„My se zaměřujeme na československou exilovou literaturu,“ uzavřel pro Novinky. Americký velvyslanec Nicholas Merrick pak zmínil, jak čeští imigranti obohatili americkou kulturu.
