Hlavní obsah

Kde se snilo o svobodě

Novinky, Michal Procházka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Jsou filmy, které se snaží lidem zalíbit a mažou jim med kolem pusy, takže se nebohý divák dozví jen to, co chce sám slyšet, a může spokojeně vypnout televizi. Mezi takové "atraktivní" opusy nelze v dobrém slova smyslu zařadit nový dvoudílný televizní film Jindřicha Procházky Kobova garáž, který po dva nedělní večery vysílala ČT 1.

Foto: Chaloupky o.p.s.

Ilustrační fotografie

Článek

Za tímto dílem stojí spisovatel a zde i scenárista Zdeněk Zapletal, který volně adaptoval vlastní stejnojmenný román. Zapletal v něm popisuje a pranýřuje nedávnou i neslavnou minulost posledních let socialismu na dvou trochu nesourodých příbězích o problémové mládeži - společnost tu přistihuje při takříkajíc výrobě vadných prototypů, vlastních dětí.

Z dob socialismu

"Kobova garáž - sem chodili mladí zločinci kouřit, fetovat a snít své sny o svobodě, aniž by věděli, že Koba se říkalo Stalinovi," uvádí ve filmu vypravěč a novinář (Pavel Kříž) o malém domku v areálu pasťáku, kam dochází sbírat lidské příběhy. Neradostnost, šedivost deformující doby, ve které učitelé připomínali policajty a "vychovatelé" patřili k největším grázlům ústavů problémové mládeže a která zároveň stvořila nad celou republikou jeden velký pasťák, tu zřetelně pojmenovává i hořko - ironický (někdy dětinský) komentář: "Vše bylo nějak jasné, černé nebo bílé, z východu jenom sluníčko." A koneckonců "ani lehké holky to neměly lehké, ale těžcí frajeři taky ne".

Příběh z pasťáku

Ve filmu sledujeme tři roztomile drsné chovance, Krále pasťáku (vynikající Jan Plouhar), Aliho (Michal Novotný) a "Čmouda" Martina (Dan Margolius). Poslední dva z nich z nenáviděného ústavu utečou poté, co Ali téměř zmrzačí mladou studentku Simonu (Kateřina Janečková). Naopak Simona pochází z neúplné rodiny a dospívá přes složité citové rozpory, zuřivé revolty a poznání nešťastné lásky. Ovšem někdy až příliš ilustrativní příběh autoři jako by "opsali" z materiálů z pedagogicko - psychologické poradny.

Procházkovo a Zapletalovo zpodobení pasťáku je rovněž nešťastné tam, kde sklouzává k násilné karikatuře (například u vychovatelů). Přesto nelze Kobově garáži upřít překvapivou syrovost a autentičnost, jakou prozrazuje už pečlivý výběr lokalit, ze života odposlouchaný jazyk, ale i syrová, polodokumentární kamera Petra Kožušníka. Jde o místy nevyrovnaný, ale rozhodně zajímavý film, jaký se vymyká běžné produkci ČT. Nepřipomíná ten "milý, hezký český film" a patří k tomu lepšímu, co vysílá naše televize.

Kobova garáž, ČT Ostrava (2003), premiéra 11. a 18. května, režie: Jindřich Procházka, scénář: Zdeněk Zapletal, kamera: Petr Kožušník, hrají: Pavel Kříž, Veronika Freimanová, Kateřina Janečková, Michal Novotný, Jan Plouhar

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám