Hlavní obsah

Kafkárny jsou do komiksu nepřeveditelné

Právo, Jan Rychetský

Stěžejní kniha Franze Kafky Proces vyšla jako ilustrovaný román. Lze to považovat za revoluční počin anebo ubohou vábničku na líné čtenáře. Nový komiks však jasně dokazuje, že Kafkovo dílo je do podoby za sebou řazených obrázků velmi těžko převeditelné.

Článek

Podobenství pražského spisovatele židovského původu o zvůli soudního systému je stále aktuální. Stejně jako v době vzniku roku 1914, kdy ho Franz Kafka začal sepisovat. Příběh prokuristy Josefa K., jemuž v den třicátých narozenin vniknou do bytu dva muži a zatknou jej pro neznámé obvinění, má v původní formě kouzlo tajemnosti a mnohoznačnosti.

Na fantazii čtenáře je přitom kladen velký důraz. Jako by byl hlavním dirigentem nedodělaného konceptu symfonie, kterou musí dotvořit vlastní představivostí.

Nedostatek prostoru pro fantazii

V komiksovém médiu se však tato přednost vytrácí. Ilustrace dávají méně plochy k domýšlení určitých scén, čímž je zájemce ochuzen o celou plejádu významů.

V podstatě jde o rovnici, v níž se sčítají podivné události až k popravě odsouzeného. V ději původního románu jde o množinu proměnných, které se nyní v komiksu zjednodušují na pouhá numera. Konečný výsledek přitom nezachrání ani celkem propracovaná kresba.

Chantal Montellierová a David Mairowitz: Proces

Nakladatelství BB/art, přeložil Viktor Janiš, stran 128, cena 299 Kč

Spisovateli Davidu Mairowitzovi a výtvarnici Chantal Montellierové to však lze vyčítat jen do té míry, do jaké byli oni samotní otci komiksové myšlenky. Na vině je totiž téměř jednoznačně vypočítavá idea přeložit do komiksové řeči tak bytostné dílo, jako je Kafkova Proměna. To však lze někdy s větší, jindy menší jistotou vztáhnout na všechny jeho romány anebo povídky.

Reklama

Výběr článků

Načítám