Článek
Garbarkovy nahrávky přitáhly před půl stoletím mezinárodní pozornost k invenční, dnes vlivné skandinávské scéně. Do Prahy se muzikant vrátí po delší době. Premiérově se v ní představil v roce 1966, když na prvním mezinárodním turné doprovázel zpěvačku Karin Krogovou. Účinkoval tehdy i na jejím albu Jazz Moments.
V letech 1997 a 2010 vystoupil v Praze ve slavném projektu s Hilliard Ensemble, prolínajícím saxofonové improvizace se středověkou vokální hudbou. V roce 2013 zahrál na Pražském hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtuem.
Jan Garbarek se narodil 4. března 1947 v norském Nysenu jako syn někdejšího polského válečného zajatce a dcery norského farmáře. Po učednických šedesátých letech, kdy mu učarovala divokost freejazzové avantgardy a debutoval jako kapelník albem Til Vigdis (1967), začal budovat vlastní styl. Je lyrický, prostý disonancí, vystavěný na hypnoticky i meditativně působících dlouhých tónech, nevšedních, ale lahodných melodiích a v neposlední řadě na práci s odmlkami a tichem.
Po inspiracích pro své pojetí jazzu začal pátrat nejen v evropské klasické hudbě či lidové muzice Skandinávie, ale také v muzikantských postupech pro nás exotických kultur.
V Garbarkově diskografii jsou i nahrávky s mezinárodními hudebními hvězdami, jakými jsou Keith Jarrett, Ralph Towner, John McLaughlin či Bill Frisell.
Officium (1993), jeho první společná nahrávka s britským vokálním kvartetem Hilliard Ensemble, dodnes patří k umělecky i komerčně nejúspěšnějším položkám katalogu dnes prestižní vydavatelské gramofirmy ECM.