Hlavní obsah

Jak se Cesta do pravěku stala cestou do světa

Cesta do pravěku Karla Zemana je jedno z našich nejkouzelnějších a nejslavnějších filmových děl vůbec. Jeho vznik i cestu ke celosvětovému uznání popisuje stejnojmenná kniha Lukáše Skupy a kolektivu nazvaná prostě Cesta do pravěku (Academia, 312 stran, 595 Kč).

Foto: Academia

Obal knihy

Článek

Dílo režiséra Zemana bylo silně inspirováno romány Julesa Verna, k čemuž se ostatně hrdě hlásil. U snímku Vynález zkázy je to zcela zjevné, ale platí to i pro Cestu do pravěku.

V něm uplatnil Verneovo obvyklé propojení vědy a dobrodružství. Cestu moderního člověka do minulosti pravděpodobně převzal z knihy Cesta do středu Země, v níž profesor se svým synovcem sestupuje do sopky. Verneovy i Zemanovy postavy bývají jednoznačné, mají pevné morální chraktery a jednoduchou psychologii.

Slavný film si prošel dlouhým vývojem. Šlo o ambiciózní a drahý (asi 4 milióny korun) projekt, Zeman však dokázal obratným lavírováním přesvědčit i zaryté komunisty, že se jedná o dílo hodnotné. Zdůrazňoval vědecký charakter filmu a naopak upozaďoval uměleckou a dobrodružnou stránku. Nahrála mu i potřeba tvorby pro děti a dobová prestiž našeho animovaného filmu, který se mimo jiné dobře prodával do zahraničí.

Autoři publikace odhalují málo známý fakt, že snímek vznikl sloučením dvou různých projektů, Výletu do vesmíru, v němž měli chlapci poznávat pravěk na jiné planetě, kam se dostali raketou, a z „vědecké“ Cesty života. Natočit čistě dobrodružný fantastický film bylo totiž v padesátých letech nemožné.

Foto: Muzeum Karla Zemana (6)

Karel Zeman za kamerou. Kvůli filmu opustil úspěšnou kariéru reklamního výtvarníka ve firmě Baťa.

Kromě studií ve Zlíně a v Praze se točilo na Slovensku a na německé Rujáně. V Barrandově vyrostla stavba se stegosaurem a v Hostivaři kvůli scénám z pralesa vznikl rozsáhlý areál s bazénem o objemu tisíc hektolitrů, který představoval močál. Od začátku šlo o mimořádný projekt.

Domácí recenze po premiéře spíše opakovaly, jak je film poučný a vědecký, a jedna dokonce vyjádřila pocit, že bojuje proti „náboženským představám“. Zajímavé triky nebo dobrodružství nechaly stranou, efektnost byla přisuzována nevkusnému západnímu filmu.

Přestože tehdejší režim neuměl obchodovat a propagace filmu byla tragická, Cesta do pravěku se nakonec prodala do padesáti zemí.

Foto: ČTK

Karel Zeman s americkým hercem Kirkem Douglasem (uprostřed), jeho ženou Ann (vlevo) v roce 1966

U nás vyzdvihovanou poučnost třeba v Mexiku kritizovali. Film nicméně vyvolal nadšení v Japonsku, kde nejvíce ocenili Zemanovy dokonalé loutky, animaci a imaginaci. Sám Zeman navštívil tuto zemi v roce 1987 a řada tamních filmařů a kritiků se k němu dodnes hlásí.

V USA, kde je šance českého filmu uspět nepatrná, byla Cesta do pravěku uvedena v televizi jako seriál a v šedesátých letech i v kinech, ale v upravené verzi. Přetočeny byly úvod i závěr. Tamní producent se snažil zastřít, že jde o československý snímek, a z chlapců udělal Newyorčany.

Reakce v tisku i na internetu dokazují, že americké děti nadchl. Postupně se dočkal vydání na videokazetách, DVD a blu-ray. Cesta do pravěku se stala mezinárodně uznávaným a zcela nadčasovým uměleckým dílem.

Výtvarnice Ludmila Zemanová: Nad tátovými filmy stále žasnu

Styl

Nejmodernější ateliér široko daleko, historické Zemanovo studio prošlo rekonstrukcí

Vaše zprávy

Reklama

Související témata:
Lukáš Skupa

Výběr článků

Načítám