Žijeme v paranoidním světě, řekl skladatel Bernhard Lang před světovou premiérou svého díla v Praze

To nebylo moje rozhodnutí, to byl nápad Garetha. Ale žijeme v paranoidním národě, což nepotřebuje žádný komentář, takže má téma hrůznou aktuálnost. Ve skladbě jsou v něm tři textové vrstvy, Justificatons tvoří útržky internetových výzkumů paranoie jako politické funkce, další tvoří výstřižky z časopisu Paranoia a jsou Protokoly CIA o politických vraždách.

S rappery pracuju od roku 1999. Rap je pro mne legitimní nástupce amerického jazzu a jedna z nejzajímavějších vokálních technik pro předání textu.

Gareth je můj dlouholetý spolupracovník, napsal jsem pro něj několik děl, což vyvrcholilo koncertem pro basklarinet, který byl uveden v Donaueschingenu v roce 2017 a pak v Ostravě. Nová verze Paranoie byla napsána pro něj.

Taky jsem po něj napsal Loops for Davies, je mnoho nových technik pro basklarinet. Gareth se stává důležitou postavou na hudební scéně a v průběhu jsme prohloubili naši spolupráci.

Dílo patří do cyklu Differenz / Wiederholung od francouzského filozofa Gillese Deleuze.

Když jsem začínal, bylo všechno řečené a jen se to opakovalo. Všiml jsem si toho u hip hopu a došlo mi - když nic nefunguje, opakujete se. Převzal jsem to z vědy, kde se pokus opakuje. Můžete se opakovat různě. Zjistil jsem, že práce v sériích je obvyklá umělecká strategie. Moje Monadologie jsou toho důkazem. To je cyklus skladeb, ve kterých jsem transformoval známá díla klasické hudby, třeba Velkou sonátu pro klavír a Třetí klavírní koncert od Beethovena, Janáčkovy Naše večery a Dobrou noc nebo dvanáct etud od Chopina.

Taky mě inspirovali vídeňští filmoví experimentátoři jako je Martin Arnold. Ten vybíral z filmů nahraných na videokazetě krátké sekvence a ty pak pomalu po obrázcích přehrával tam a zpět. Opakovat se můžete různě. Opakování je dvouhlavá bestie - můžete se jím těšit, ale můžete tím i mučit.

Mám radost, že se dílo po dvaceti letech vrací v nové verzi, navíc v Praze, kde jsem před dekádami vystupoval jako improvizátor. Mám rád Česko a zdá se, že Česko má rádo mne.

Díval jsem se zrovna z okna na symetrickou zahradu, když volal Petr Kotík , že mám napsat dílo pro tři orchestry, že se všechno bude produkovat v Ostravě. Samozřejmě na to nebyly peníze, nakladatel to nechtěl, ale došlo mi, že je to jedinečná příležitost.