Článek
Hudbou bohužel zaujme méně. Jako by všechno, co chtěl kdysi říct, už jeho kapela zahrála. Nová deska One Assassination Under God — Chapter 2 je toho dokladem.
Marilyn Manson se hezkých pár let spoléhá na to, co už ve své kariéře v dávné minulosti vymyslel. Týká se to stylu, aranží i nápadů. Nelze mu sice upřít, že jeho kapela patří k těm, které zkušené fanouškovo ucho spolehlivě pozná, potíž je ale v tom, že se takříkajíc motá v kruhu.
One Assassination Under God — Chapter 2 je evidentně pokračováním první kapitoly, desky nazvané One Assassination Under God — Chapter 1 z roku 2024. Texty obou počinů tematicky zachycují závislost, zradu, sebereflexi, boj s obviněními a znovuzrození.
Dvojka ale nabízí melancholičtější retrospektivní sound, kterým se Marilyn Manson přiblížili svému gotickému období v devadesátých letech. Sám Marilyn Manson na ní znovu spolupracoval s Tylerem Batesem, jinak autorem filmové hudby. Vytvořili dílo, na němž více než agresivitu, progresi či překvapení nalezli uspokojivé melodie a usazený zvuk.
Nejsou na něm takové kytarové riffy a industriální vpády, jako na minulém počinu. Působí rezervovaněji a defenzivněji, tok písní je přístupný. A zatímco deska z roku 2024 má několik rafinovaných a hlubších textů, novinka je postavená spíš na vyprávění příběhů a pocitů.
V úvodní skladbě Unalive protagonista zpívá: „Oči mohou ronit slzy, ale já nikdy nepláču“. Je v tom postoj Marilyna Mansona. Už před časem přece prohlásil, že každý kámen, který po něm hodili, použil k nabroušení hran.
Booklet alba One Assassination Under God — Chapter 2
Možná se slova z toho textu nejvíce vztahují k obviněním ze sexuálního obtěžování v únoru 2021, kdy se nejdříve ozvala jeho bývalá snoubenka Evan Rachel Woodová a následně se přidaly další desítky žen. S některými se vyrovnal mimosoudně, nejméně jedno stání ho nicméně čeká příští rok.
Nejzajímavějšími písněmi na desce jsou Don’t Answer The Door a Lucifer’s Teardrop. Obě jsou nenásilně naléhavé, rockový základ v nich se smysluplně propletl s popovou sdělností a ústí v téměř zlověstné pocity.
Marilyna Mansona občas přibrzdí jeho pěvecké mantinely, což je zejména patrné v písni All The Vilest Things. Obecně se pak víceméně zdržuje v krajích gotického rocku.
One Assassination Under God — Chapter 2 spíš než coby pokračování stejnojmenné desky s číslovkou 1 působí jako sbírka skladeb, které z ní zbyly. Marilyn Manson momentálně není schopen rozšířit svůj autorský nebo interpretační akční rádius. Stagnuje, což vede k závěru, že měl s vydáním novinky ještě počkat a více ji promyslet.
Celý ten příběh svého ponížení mohl zakončit smysluplněji a elegantněji.
| Marilyn Manson: One Assassination Under God — Chapter 2 |
| Nuclear Blast, 42:58 |
| Hodnocení: 60 % |
