Článek
Antonio Pappano je dirigentský kouzelník, který dodal fantazijním Elgarovým variacím s charakteristikou jeho přátel ve čtrnácti dílech hudební mozaiky úžasnou noblesu i přesnost v jednotlivých portrétech.
V Čajkovského 6. symfonii se poté na pódiu SmetaNOVÉHO sálu ukázal jako umělec, který rtuťovitě prožívá a zároveň rozkrývá danou hudební matérii s velkou pokorou; je přímo zosobněním hudby, kterou diriguje. Jeho ruce transparentně modelovaly každý detail partitury a orchestr pod jeho vedením hrál s vášní a zaujetím.
Rytmus a tempo byly v intencích dramatických úseků ostré jako břitva, vzápětí se dynamika ztišila a v dojímavém oblouku smyslné smyčce vyzpívaly i závěrečné smutné Adagio.
Patetickou symfonii naplnil Pappano i elektrizujícím napětím, strhujícím výrazem, disciplínou a virtuozitou hráčů orchestru, kteří vytvářeli obrazy poznamenané melancholií, bolestí, končícím se životem, ale také hudební krásou a lyrismem. To vše bylo propojeno do fascinujícího jednolitého celku.
Před dvěma dny stejný Antonio Pappano se svými londýnskými symfoniky podobným způsobem zazářil v pražském Rudolfinu prostřednictvím Mahlerovy Páté symfonie a naplnil tak pověst jednoho z nejlepších dirigentů současnosti.
| Smetanova Litomyšl, London Symphony Orchestra |
|---|
| 20. června, SmetaNOVÝ sál, Litomyšl |
| Hodnocení: 90 % |
