RECENZE: Je snadné milovat Billyho Idola

Billy Idol, vlastním jménem William Michael Albert Broad, je pankáč, který to s punkem nikdy nepřeháněl. Vizáží se k němu hlásí stále, když ale hrál v sedmdesátých letech v punkových kapelách Chelsea a zejména Generation X, na jeho pravidla nehleděl a klidně se hlásil třeba k odkazu Beatles, Rolling Stones, hnutí hippies nebo hard rocku.

V roce 1981 kapelu opustil, protože nabyl dojmu, že punk je už parodií sebe sama. Odešel do Ameriky a vyrazil na sólovou dráhu. Jeho eponymní album vyšlo v roce 1982 a v osmdesátých letech žil nejúspěšnější dobu své kariéry. Co deska, to komerční úspěch.

Potom musel přibrzdit, jelikož mu alkohol a drogy přerůstaly před hlavu. Pozvolna se nicméně dokázal mezi jejich nástrahami prosmýknout a vydržel fungovat dál. Dnes si dá občas víno a kouří jen elektronickou cigaretu.

V listopadu mu bude sedmdesát let. Před několika týdny nazpíval pár slov v anglické verzi písničky Pár přátel od Michala Davida a teď přichází s albovým ohlédnutím za vším, co v minulosti dělal a žil. Dream Into It je dílko osobní, upřímné a poněkud archaické.

Billy Idol na něm systematicky neplní očekávání. Není primárně drsný pankáč, popový švihák ani se netváří, že je mu pořád dvacet. Přitom to všechno občas dělá. Album nahrál mazák, který na hudbě oceňuje všechny její dary.

Úvodní titulní písnička je dojemně rocková, s důstojnou produkcí a refrénem, ​​jenž se vyhýbá melodickým klišé. Neobešel ho naopak v následujícím duetu s kanadskou zpěvačkou Avril Lavigne nazvaném 77. Je to poppunková vypalovačka o časech, o nichž ví on vše, ona, narozená v roce 1984, něco z knížek a filmů. Jakkoli má tedy zpěvačka v téhle šlapavce odhodlaný výraz, autentický je Billy Idol.

„Flirtuju se smrtí, abych se cítil být naživu,“ zpívá v přímočaré, avšak málo výrazné rockové Too Much Fun. S americkou zpěvačkou Alison Mosshartovou si vystřihl příjemný duet John Wayne.

Je ozdobený třpytivými syntezátory a dávkou melancholie, vedle nichž si protagonisté vyměňují projevy náklonnosti. Jejich hlasy jsou vyvážené a skvělé je kytarové sólo Stevea Stevense.

Popovým vrcholem kolekce je duet Wildside, výrazná melodická píseň s nenásilnou melodickou přilnavostí. Billy Idol ji zpívá s americkou rockovou zpěvačkou Joan Jett.

Gimme The Weight trochu připomene jeho hit z osmdesátek Rebel Yell, I’m Your Hero vzývá atmosféru country music a závěrečná Still Dancing je poppunková bleskovka s krátkou trvanlivostí.

Od Billyho Idola asi nikdo nečekal v pozdní fázi jeho kariéry experimentální mistrovské dílo. On se prostě skvěle baví. Dream Into It je album, z něhož dýchá chuť dvořit se popovému publiku, stejně tak neskrývaný rockový drajv, kvůli kterému nedají statisíce fanoušků na svého pankáče dopustit. Milovat Billyho Idola je snadné.