Hlavní obsah

Pink Floyd v Pompejích, slavný počin hudební historie

5:10
5:10

Poslechněte si tento článek

Odmítnutý režijní nápad, ztracený pas a božské ticho. Tyto tři aspekty stály v roce 1971 za realizací filmu z koncertu britské skupiny Pink Floyd v amfiteátru v italských Pompejích. Nebyli na něm diváci, jen kapela, štáb a pár dětí. Přestože se další záběry natáčely jinde, je to jeden z nejslavnějších projektů hudební historie.

Foto: ČTK

Pink Floyd na snímku z roku 1969 - zleva David Gilmour, Roger Waters, Nick Mason a Richard Wright

Článek

Album Pink Floyd Live at Pompeii MCMLXXII vyšlo nyní, na začátku května, na všech video i audio nosičích. Již 24. dubna se uskutečnila kinopremiéra remasterovaného stejnojmenného filmu.

Koncert byl zčásti natočen a zaznamenán v troskách starověkého římského amfiteátru. Natáčel se čtyři dny v říjnu 1971 a obsahuje živé verze skladeb Echoes, One of These Days či A Saucerful of Secrets.

„Toto album je vzácným a unikátním dokumentem našeho živého hraní v době předcházející desce The Dark Side Of The Moon,“ sdělil bubeník Nick Mason.

„Od roku 1994 jsem hledala původní filmové kazety vystoupení Pink Floyd v Pompejích, takže nedávný objev originálního pětatřicetimilimetrového negativu z roku 1972 byl velmi zvláštním okamžikem. Nyní vydaná nově zremasterovaná podoba představuje první plnou devadesátiminutovou verzi, která kombinuje šedesátiminutový originální sestřih vystoupení s dodatečnými dokumentárními záběry natočenými později v Abbey Road Studios,“ řekla Lana Tophamová, ředitelka remasteringu nahrávek Pink Floyd.

Prázdniny v Neapoli

Nápad na koncert bez publika vzešel od skotského filmaře Adriana Mabena. V roce 1971 kontaktoval zpěváka a kytaristu Davida Gilmoura a tehdejšího manažera skupiny Steva O’Rourka. Jeho původní ideu vystoupení Pink Floyd v prostředí obklopeném díly významných umělců Reného Magritta, Jeana Tinguelyho a Giorgia de Chirica ale kapela odmítla.

Maben pak strávil začátek léta 1971 v italské Neapoli a při výletě do amfiteátru v Pompejích ztratil svůj cestovní pas. Téhož dne se tedy na místo vrátil, aby ho našel, a tehdy ho zaujalo ticho, které tam vládlo.

Foto: Aerofilms

Pink Floyd v amfiteátru v Pompejích

Na to konto dospěl k přesvědčení, že by amfiteátr mohl být skvělým místem pro koncert rockové kapely. A nejlépe Pink Floyd. Také měl pocit, že nebude-li na koncertu publikum, bude to dobrá reakce na dřívější filmy Woodstock či Gimme Shelter, které věnovaly stejnou pozornost umělcům i divákům.

Koncert v troskách starověkého amfiteátru byl nakonec domluven díky kontaktům profesora Carputiho z Neapolské univerzity, jenž byl fanouškem Pink Floyd. Byl to on, kdo přesvědčil tamní úřady, aby prostor na šest dní pro veřejnost uzavřely.

Pár dětí uvnitř

Kapela trvala na živém hraní a přivezla si s sebou běžné vybavení na turné. Její technik Peter Watts navrhl, aby se koncert natočil na osmistopý magnetofon, který bude postačující k tomu, aby zachytil zvuk srovnatelný se studiovou nahrávkou. Přirozená ozvěna amfiteátru podle něho poskytovala dobrou akustiku.

Technické zařízení bylo přepraveno kamionem z Londýna, cesta do Pompejí mu trvala tři dny. Pak se ale zjistilo, že na místě není dostatek elektrické energie, což byl problém.

Vše vyřešila dohoda s tamní radnicí, která ležela 750 metrů od amfiteátru. Z ní vedl na místo natáčení kabel, v němž proudilo dostatečné množství energie.

Maben pak nechal zavřít všechny vchody do amfiteátru, ale několika dětem se podařilo vplížit se dovnitř a vznik filmu tiše sledovaly zpovzdálí. Byly jedinými diváky.

Foto: Profimedia.cz

Skotský režisér Adrian Maben se snímky členů Pink Floyd

Natáčení koncertu v pompejském amfiteátru se sopkou Vesuv v pozadí se konalo od 4. do 7. října 1971. Další část materiálu byla nahrána v prosinci 1971 v pařížském televizním studiu, kde skupina odehrála zbylé písně před reflektory a s projekcí Pompejí na pozadí.

Maben přesto cítil, že film je příliš krátký, a tak se na začátku roku 1973 objevil s kamerou ve studiích Abbey Road v Londýně, kde skupina pracovala na albu The Dark Side of the Moon. Tam natočil další fáze svého filmu.

Premiéra jeho původní verze se konala 2. září 1972 na Mezinárodním filmovém festivalu ve skotském Edinburghu. Sestřih trvající šedesát minut obsahoval pouze živé záběry.

Speciální premiéru měl mít film 25. listopadu 1972 v londýnském Rainbow Theatre. Na poslední chvíli ji ale zrušil majitel divadla, protože mu chybělo potřebné povolení k promítání filmu v divadelním prostoru.

Novější verze, která byla dlouhá osmdesát minut, měla premiéru 10. listopadu 1973 v divadle Alouette v kanadském Montrealu. První zkušební promítání v USA se pak konalo v dubnu 1974.

V červenci 2016 se zpěvák a kytarista Pink Floyd David Gilmour vrátil do Pompejí a odehrál v tamním amfiteátru dva koncerty za účasti publika. V červenci 2023 zase bubeník Nick Mason vystoupil se svou kapelou Nick Mason’s Saucerful of Secrets v Teatro Grande v Pompejích, kde koncertně připomněl především materiál z alba The Dark Side of the Moon (1973). Při této příležitosti bylo oběma hudebníkům uděleno čestné občanství Pompejí.

Související témata:

Výběr článků

Načítám