Článek
Asi málokoho by napadlo hledat autora jednoho z nejdiskutovanějších blackmetalových alb roku v ředitelně ostravské umělecké školy nebo na katedře teorie a dějin umění Ostravské univerzity. Jenže PhDr. MgA. Martin Kajzar, Ph.D., MBA dokazuje, že v hudební kreativitě neexistují žánrové hranice.
Album vychází na specializovaném kanadském labelu Hypnotic Dirge Records a dostalo název Níu líf Einars hrafns (Devět životů havrana Einarra).
Martin Kajzar, který mimo jiné absolvoval studium operního zpěvu na Fakultě umění Ostravské univerzity a aktivně vystupoval jako operní sólista i jako člen cimbálové muziky Friš, celý svůj produktivní život zkoumá operní zpěv a napsal například monografii o prvním wagnerovském tenoru Josefu Ticháčkovi. Právě Richard Wagner, mistr monumentálních operních dramat inspirovaných germánskou a severskou mytologií, se pro něj stal jedním z mostů k vytvoření rozsáhlého blackmetalového opusu. Oba světy pracují s extrémními emocemi, hlubokou atmosférou a epickými příběhy.
V každém žánru lze podle Kajzara najít hodnoty, které člověka osloví. „Pokud je člověk otevřený a poslouchá hudbu bez předsudků, může ho oslovit kvalitní muzika prakticky z jakéhokoli prostředí. A i když mu třeba konkrétní styl není úplně blízký, může v něm objevit něco zajímavého a rozšířit si vlastní obzory,“ říká Kajzar.
Inspirace Wagnerem a Islandem
Pozoruhodný je samotný proces vzniku alba Níu líf Einars hrafns. Kajzar jeho osnovu i hudební motivy vymyslel během svého pobytu na Islandu a později si většinu nástrojů nahrál už v Ostravě téměř sám. Celá deska vznikala po nocích, kdy mohl konečně hodit za hlavu náročné celodenní ředitelské a pedagogické povinnosti a v momentu, kdy jeho manželka už dávno spala, se rodila mrazivá severská atmosféra.
K některým částem eposu pozval hosty, a to ne ledajaké, například ostravskou operní divu Veroniku Rovnou, jejíž hlas je ozdobou jednoho z tracků, a také třeba legendu českého metalu Jiřího „BigBosse“ Valtera, bývalého kytaristu Cradle of Filth Ashoka nebo Aðalbjörna Tryggvasona z islandské kapely Sólstafir.
Hlavní vokální party ale Kajzar na albu nazpíval sám. Pro metalové hudební fajnšmekry i pro všechny, kteří mají v paměti jeho tenor, je nahrávka velkým překvapením. Kajzar zde zpívá pro black metal typickým chladným a mrazivým skřehotem, jenž v sobě s ohledem na příběh alba nese absolutní zoufalství a surovost.
Album je do detailů promyšlené konceptuální dílo, které čerpá z mrazivé islandské krajiny. Příběh vypráví o mladém chlapci, jenž se zabije pádem ze skály do islandského fjordu a jehož duše se vrací na svět v podobě havrana. Skrze temnotu, smrt a záblesky paměti se duše snaží najít místo věčného spočinutí. Severská mytologie zde slouží jako silné kulisy pro hluboce lidské drama. V závěru alba pak přichází konec světa – Ragnarök, známý ze severské mytologie. „Na zánik světa ale nenahlížím jako na konec veškerého dění, nýbrž jako na možnost vzniku něčeho nového,“ říká Kajzar.
Kvality, ale i unikátní okolnosti vzniku alba, které Kajzar už před několika týdny poskytl specializovaným médiím, vyvolaly vlnu zájmu. Například rockový časopis Spark zveřejnil s Kajzarem tak obsáhlý rozhovor, že musel být publikován na dvě části ve dvou vydáních. Nahrávka rezonuje i v zahraničí. Publicisté oceňují zejména to, že nepůsobí jako akademická póza, ale jako stoprocentně uvěřitelný a inovativní black metal s výborně promyšlenou produkcí.
Láska k fotbalu
Aby byl portrét Martina Kajzara kompletní, nelze opomenout jeho další obrovskou vášeň. Je totiž celoživotním fanouškem fotbalového klubu Baník Ostrava a svoji lásku k modrobílým barvám přetavil do výjimečného literárního počinu – před pár lety vydal výpravnou knihu Legendy Baníku: Historie v rozhovorech a fotografiích. V ní představil dějiny klubu skrze rozhovory s nejvýraznějšími žijícími osobnostmi klubu, od éry Staré střelnice až po novodobé ikony, jakými jsou Milan Baroš nebo Marek Jankulovski.
Toto vše dělá z Martina Kajzara jednu z nejpozoruhodnějších postav současné české kultury. Vydáním blackmetalového alba pak dostává metalová scéna undergroundové, ale mezinárodně konkurenceschopné dílo, které možná přepíše domácí specializované žánrové žebříčky.
