Článek
Rozhodně byl z ranku neopakovatelných. Dát totiž dohromady tak výrazné účinkující v jeden večer jistě byla, je a bude nelehká práce. Státní opera Praha byla také proto diváky zcela zaplněná. V loži vystoupení přihlíželi prezident Petr Pavel s manželkou Evou i bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
První část koncertu měla název Starý zákon, druhá Nový zákon. Český národní symfonický orchestr řídil americký dirigent a skladatel Steven Mercurio, zpěvákům asistovaly Kühnův smíšený sbor, Sbor Státní opery Praha a Ivo Viktorin Band. Citace z Bible mezi jednotlivými písněmi citlivě přednášela herečka Magda Vášáryová.
V roli pěveckých sólistů a nezřídka i autorů písní se představili Katarína Koščová, Markéta Irglová, Naďa Válová, Adam Krofian, Robert Křesťan, Ivo Viktorin, Michael Kocáb, Roman Janál a další. Žánrově písně sahaly od rockového zvuku po operu a účinkující sklízeli za své výkony upřímný potlesk.
Obyčejné lidé v neobyčejných situacích
Na začátku projektu Pozemský prach a Boží dech byly básně, které jsou převážně koncipované jako promluvy nebo rozhovory různých biblických postav. Horáček je psal plných čtyřicet loňských týdnů.
Vznikla básnická sbírka, jež ve vybraných čtyřiceti zastaveních nabízí pohled na Starý i Nový zákon nikoli z náboženské, ale spíše obecně lidské a osobní perspektivy.
„Kniha není primárně pro věřící, ale nahlíží na události Starého i Nového zákona z pohledu kulturní antropologie a skrze obecně lidské prožitky. Je v ní specifická poezie, která je záměrně určena k tomu, aby byla zhudebněna. Má rytmus a refrény,“ řekl o básních Horáček.
To se stalo. Na albu s prvními sedmnácti skladbami, které vyšlo minulý týden s podtitulem Starý zákon, se podíleli umělci z různých žánrů, od rockerů a folkařů přes šansoniéry po operní pěvce.
Jsou mezi nimi ti, kteří se v pondělí představili ve Státní opeře Praha, ale také třeba Miroslav Donutil či Jiří Lábus. Ve skladbách hrají Český národní symfonický orchestr pod vedením Jana Kučery a řada dalších muzikantů.
„Bez nějakých experimentů a pokusů by se nikdy nikdo nikam nedostal. Musíme riskovat neúspěch. A možná pak někdo další, kdo se toho chytí, bude úspěšnější,“ podotkl k celému projektu Michael Kocáb.
