Článek
Jak je ve vaší paměti usazen váš strýc Jiří Orten?
V tom správném věku, tedy v pubertě, mě nejvíc oslovily Ortenovy deníky, jejichž rukopisy měl k dispozici můj otec. I můj bratr Jiří Ornest říkal, že když se jich mohl konečně dotknout, tak ho doslova pálily touhou, kterou pociťoval. Působily na mě nejen obsahem, ale i stylistickou úpravou, třeba Ortenovým kaligrafickým písmem.
Jakou roli hrála jeho poezie v rodinné tradici či výchově vaší umělecké rodiny?
Když se táta (krátce po 15. březnu 1939 odešel do exilu ve Velké Británii – pozn. red.) po válce dozvěděl o Jiřího tragické smrti, uvědomil si, že ztratil nejbližšího člověka. Ta rána se nikdy nezahojila. Když se ale seznámil s jeho dílem, našel částečně satisfakci v šíření jeho odkazu. Ráda bych toto jeho poslání nesla dál, například i prostřednictvím Ortenova festivalu.
Psal někdo další ve vaší rodině poezii?
Táta psal v mládí poezii, tiskli ho i v kutnohorských novinách a časopisech, za války i v Anglii v tamním českém tisku. Ale když se po válce seznámil s odkazem svého bratra, nenapsal už jediný verš. Domníval se, že se jeho literární snahy nemohou s talentem bratra ani v nejmenším rovnat. Svou posedlost po rýmech si tak kompenzoval aspoň psaním písňových textů a překlady básnických her.
Letos budete vyhlašovat už po třicáté vítěze soutěže mladých básníků, kteří nepřekročili dvacetdva let, tedy věk, ve kterém Jiří Orten zemřel. Jaký je mezi mladými autory poezie o soutěž zájem?
Zájem je trvale poměrně veliký. Básníci a basnířky se setkávají se svými generačními vrstevníky, většinou z malých měst. Tam mnohdy byli za exoty a během soutěže mají poprvé v životě pocit, že jejich psaní bere někdo trochu vážně. Ocenění v soutěži je signál, že člověk nejde špatnou cestou, a zároveň motivace do další tvorby.
Proč je to důležité?
Mladí autoři jsou rádi, že se jejich tvorbou někdo zabývá. Někteří z nich se scházejí se členy poroty i po skončení festivalu, představují si navzájem nové texty a rozebírají je. Často je to pro ně impulz do dalšího psaní.
Součástí soutěže jsou po vyhlášení výsledků i setkání mladých autorů s porotci, jejich vzájemné debaty o tvorbě. Jaké jsou na to ohlasy z obou stran?
Sami porotci konstatují, že se mladí básníci chtějí o své tvorbě něco dozvědět a kupodivu nejen to, že jsou nejlepší na světě. Čím dokážou být porotci věcnější a konkrétnější při analýze textu, tím je oboustranná komunikace lepší. Mladí básníci nejen že rozumějí připomínkám, ale vypadá to, že je to i těší.
Jaká je současná mladá poezie?
Básník Jan Těsnohlídek, který je v našem festivalovém výboru, říká, že současná mladá poezie je velmi různorodá. V rámci soutěže se setkáváme se vším, a to jak po formální, tak po obsahové stránce. Je potřeba si uvědomit, že věkový limit dvacet dva let je poměrně nízký, a tak se málokdy objeví výrazný talent. Těšíme se z toho, že mnoho autorů, kteří se v posledních desetiletích etablovali, přišlo právě z Ortenovy Kutné Hory.
Není u pořadatelů rozpor mezi příznivci klasičtějších forem poezie a moderních směrů?
Soutěž mladých básníků a její vyhodnocení má na starosti porota, která zvládá dlouhodobě rozpoznávat a oceňovat mladé talenty. Mezigenerační třenice, pokud jde o poetiku samotnou, nemáme. Během festivalu vždy vystoupí velké množství autorů zastupujících různé směry v poezii, a každý návštěvník si tak přijde na své.
Letošní vítěz ceny Jiřího Ortena, což je cena pro básníky i prozaiky do třiceti let, Filip Klega řekl, že pro něj Ortenova tvorba mnoho neznamená, že má jiné vzory. Nemrzí vás to?
Styl vyjadřování Filipa Klegy je natolik odlišný, že se ani nedivím.
Na co byste letos pozvala milovníky literatury do Kutné Hory?
První festivalový večer, 1. září, je už tradičně věnován právě Ortenovi. Scénáře k těmto Ortenovským večerům píše už od počátku festivalu divadelní historička, spisovatelka a scenáristka Marie Valtrová. Letos nazvala pásmo z poezie a korespondence Jiřího Ortena Jeremiášův pláč, podle známé Ortenovy básně. Na to se velmi těším.
Co vaše herectví?
Můj nejbližší projekt se týká právě Ortenky. Připravujeme na sobotu 2. září pořad věnovaný Otu Ornestovi nazvaný Hraje váš tatínek ještě na housle, ve kterém budu účinkovat spolu s Lukášem Hlavicou, který se ujal také režie.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Kniha: Ortenovy Elegie