Článek
„V poslední době jsem slýchal mnoho řečí, ano, řečí, nikoli faktů, o tom, jak moc prý chce naše vláda škudlit na kultuře. To asi nečetli naše programové prohlášení,“ řekl při té příležitosti ministr kultury Oto Klempíř. „Jsem rád, že se to konečně začne realizovat,“ poznamenal premiér Andrej Babiš.
Realita je taková, že současná vláda nemá na rekonstrukci žádnou zásluhu – tedy kromě toho, že rozjetou akci nezastavila a nezmrazila. Má se toto brát jako důkaz její velkorysosti a výtečné podpory kultury?
V budově Nové scény se nehraje od loňského léta, právě již kvůli přípravám na rekonstrukci. Tehdy bylo teprve před volbami, které pak na podzim dostaly Klempíře a Babiše k vládě.
O rekonstrukci Nové scény se mluvilo léta, reálnou podobu nabrala v čase po covidu. Celý hlavní sál byl dispozičně a technicky nešťastný od samého svého počátku v roce 1983; časem různě záplatovaná kožená sedadla v hledišti nabyla až ostudný vzhled.
Sousední budovu B po revoluci stíhalo provozní prokletí, k jehož přiblížení zde není prostor. Fakt je tento: „Aktuálně ve zcela zdevastovaném nefunkčním stavu,“ stojí o budově B v dokumentu přístupném na stránkách ministerstva kultury, který už před časem vypracoval Václav Pelouch, ředitel technicko-provozní správy Národního divadla.
Tvrdit tedy, že právě zahájená rekonstrukce dokazuje péči nynějšího kabinetu o kulturu, je laciné politické bití se v prsa. Nešlo by to bez toho? Asi nešlo. Protože věcný pohled obnažuje, že s podporou kultury to není u této vlády žádná sláva.
