Článek
Stejně jako dvě sousedící budovy čeká Novou scénu v následujících dvou letech kompletní rekonstrukce za 2,3 miliardy. Dokonce bude na čas sejmuto typické skleněné obložení celého objektu.
Jak může příběh ikonického artefaktu ožít vlastním životem, ukazuje případ masivního točitého schodiště vedoucího z přízemí do dosavadní kavárny Nona a dál do útrob divadla.
Jak se zeleno-černý kámen stal v laickém podání mramorem, vysvětlil Tomáš Lorenc z Národního divadla. „Tento kámen pochází z Kuby a nesprávně se mu říká kubánský mramor. Je to ale serpentinit, česky se mu také říká hadec,“ říká přímo u schodiště muž, který byl naším průvodcem Novou scénou před jejím uzavřením.
„Zatímco mramor je uhličitan vápenatý, tak hadec je oxid křemičitý s oxidem hořečnatým. Specifickou nevýhodou hadce je, že fáze oxidu hořečnatého je rozpustná ve vodě. Jakmile jdete na tyto schody s vodou, začnou být matnější, a hlavně se začnou rozpouštět a ničí se. Mohou se tak ošetřovat pouze bezvodými čisticími prostředky,“ upozorňuje Lorenc.
Lustr i schodiště zůstanou po rekonstrukci zachovány.
Způsob použití serpentinitu na schodišti v budově Nové scény je ojedinělý.
Kámen považovaný veřejností celá desetiletí za mramor se dostal do Prahy díky výměně z Kuby. „Posílali jsme jim tam energetické celky jako elektrárny, pivovary a cukrovary a Kubánci nám platili v pomerančích, doutnících, rumu, ale také kamenem,“ vyjmenovává průvodce s tím, že místo mramoru přišel na stavbu hlavního schodiště Nové budovy Národního divadla vzhledově velmi podobný hadec.
„Nešlo o záměnu. Poslali ho sem jako velmi luxusní kámen, jenom s jeho vlastnostmi nebyli detailně obeznámeni všichni lidé, kteří s ním pracovali, a s tím, jaká úskalí tento materiál přináší. Při uvádění této budovy do provozu tehdy chtěli kámen vyčistit a pořádně vyleštit. Jenže na to šli s vodou a ukázalo se, že to nejde, že se jim to rozpouští,“ vypráví Tomáš Lorenc.
Jak vysoko si stojí serpentinit neboli hadec ve stavebnictví vedle odolného mramoru? „Spíše než ve stavebnictví se využívá v kouzelnictví. Hadec nabízejí v obchodech se vzácnými kameny, kde si ho vždy s oblibou kupovali kouzelníci. Říkali lidem, že držení tohoto kamene v dlani uklidňuje,“ podotýká s tím, že ve stavebnictví se tento materiál příliš nevyužívá. Schodiště Nové scény Národního divadla je díky tomu jedním z mála veřejných prostorů, kde je tento kámen použitý v tak výrazném měřítku.
Mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk doplnil, že rekonstrukce Nové scény zachová původní architekturu s důrazem na architektonicky hodnotné prostory s uměleckou výzdobou: „Památkově významné prostory budou pod odborným památkovým dohledem restaurovány do původního stavu.“
Serpentinitové schodiště tak patří mezi prvky, které budou zachovány, stejně jako známý lustr, ve kterém se po renovaci pouze změní zdroj osvětlení. Naopak se zmíněnou kavárnou Nona se do budoucna již nepočítá.