Hlavní obsah

Glosa: Skvělí osmdesátníci

Umění zestárnout je možná vůbec to největší. I v umění. Mnoha tvůrcům či tvůrkyním se stane, že ztratí inspiraci, energii či soudnost a nevědomě devalvují to, co vytvořili kdysi. Až teprve, když fyzicky odejdou, začne čas zase pracovat pro ně, sítem propadne to, co bylo vytvořeno již v útlumu, a v paměti zůstane jádro díla. Ale rád bych tu zmínil opak, obdivuhodnou kreativitu dvou osmdesátníků.

Foto: archiv autora

Josef Chuchma

Článek

Prokazuje ji Vladivoj Kotyza, ročník 1943. Do konce tohoto týdne vystavuje v Západočeské galerii v Plzni. Jeho retrospektiva Zjevování světa jde proti toku času: začíná nejnovějšími pracemi a končí ranými díly ze šedesátých let.

Kotyza nyní s neutuchající malířskou bravurou maluje a kreslí přírodu, stromy a rostliny, bez lidí. Vznikají kontemplativní práce člověka, který floru bere jako živou bytost. Na galerijní cestě proti proudu času postupně narazíte na figury, městské scenérie, jiné náměty, odlišné výrazivo, až dojdete k autorovým sci-fi dílům vzniklým někdy před půlstoletím a více. Kotyza má svůj osobitý vývoj a nekornatějící senzitivitu.

Viktoru Pivovarovi táhne na devadesát; tento Rus dávno žijící v Česku se narodil v Moskvě v lednu 1937. Přehlídka jeho nových prací v pražském DOXu, která pod názvem Metafyzika a zoufalství trvá do 5. října, je úkaz už jen počtem děl s datací 2024. Včetně série reagující na válku na Ukrajině. A to ještě do 10. října představuje pražská Sophistica Gallery umělcovy abstraktní práce vytvořené předloni.

Na rozsáhlé výstavě v DOXu převažují díla figurativní, založená na hutných mikropříbězích, na paradoxech, na bystré či poťouchlé ironii. Když vezmeme v potaz jak tohle, tak množství Pivovarových nových, přitom malířsky výpravných pláten, nezbývá než smeknout.

Související témata:
Viktor Pivovarov

Výběr článků

Načítám