Článek
Juříková by mohla ve funkci pokračovat. GHMP vede od roku 2012, během těch let instituci nepotkal skandál, provoz je navenek hladký, i když v reálu to někdy není žádný med. Koneckonců to, co práce v galerii také obnáší, naznačuje ředitelka v rozlučkovém rozhovoru v novém čísle volně dostupného čtvrtletníku Qartal, který GHMP vydává.
Je přitom skvělá zpráva, že Magdalena Juříková ve funkci končí. Bez ironie. Jde o zralé a odpovědné rozhodnutí. Ze dvou důvodů.
Čtrnáct let ve vedení instituce je ažaž. Zabednit se v řídící funkci na dekády není dobré ani pro danou instituci, ani pro toho člověka. Petr Nedoma a Helena Koenigsmarková skončili s vedením Galerie Rudolfinum, respektive Uměleckoprůmyslového muzea v roce 2023, přičemž oba ty instituce řídili od první půle let devadesátých. A to je příliš.
Druhý důvod je obecně lidský, či, chcete-li, biologický. Ostatně existují povolání, která můžete vykonávat jen do určitého věku. V Česku například soudci nebo státní zástupci mají věkový limit sedmdesát let, piloti komerčních letadel pětašedesát. U některých povolání jsou více brány v potaz mentální aspekty, u jiných aspekty fyzické.
Neznamená to pochopitelně, že po sedmdesátce by pro člověka mělo vše skončit. Existuje přece nepřeberná paleta emeritních činností. A chce-li někdo svou firmu řídit v pětaosmdesáti, je to jeho věc. Ale ve výkonném řízení veřejné instituce, nakládající s erárními prostředky, by věkový limit existovat měl. Viděno v těchto souvislostech se Magdalena Juříková zachovala příkladně.
