RECENZE: Šlápnout na plyn a vypnout. Rychle a zběsile už podesáté nabízí jednoduchou zábavu s příchutí benzínu

Dominic Toretto už je ve světě akčního filmu jméno, které je nutné brát vážně. Ne snad proto, že by snímky o rychlých autech byly dírou do světa nebo snad oplývaly duchaplnými dialogy. Tvůrci moc dobře vědí, co se značkou Fast & Furious dělají.

Svým pojetím už více než dvě dekády míří přesně na svou cílovou skupinu, která s každým dalším dílem hltá vše, co si Vin Diesel na plátně vymyslí. Čím víc jsou pak kousky řidičů přitažené za vlasy, tím lépe.

A není se čemu divit. Rychle a zběsile má totiž bez nadsázky vše, co si může milovník svižné akce přát. Během dvouapůlhodinové stopáže se na plátně vystřídají výborně nasnímané lokace od Brazílie přes Los Angeles po Londýn či Řím, mluví se méně s cílem dát prostor střelbě či skřípění brzd, a když už postavy mají něco na jazyku, jde běžně o drsnou hlášku, která plynule poslouží jako filmový můstek pro zařazení pětky. A divák může směle chroupat popkorn a vypnout mozek.

V podobném duchu převzal jubilejní desátý díl z rukou Justina Lina francouzský režisér Louis Leterrier. Dále je to obehraná, avšak fungující písnička. Toretta a jeho rodinu dožene minulost, objeví se dávný protivník a tentokrát je rafinovanější než dřív. Do receptu přidejme rychlá kola, cheat k nezranitelnosti hrdinů a trapný humor Tyrese Gibsona.

Automobilová franšíza sice driftuje v kruhu, v kinech je už ale tak dlouho, že do ní patří vše dobré i špatné. S desítkou si Diesel vybudoval start zřejmě poslední trilogie v rámci série, po které pověsí klíčky definitivně na hřebík.

O tom, jak moc se mu ale (ne)chce z milionového byznysu couvat, svědčí i to, že z původních dvou částí epického finále budou pravděpodobně tři. Leterrier má však to štěstí, že může dirigovat nejen tradiční obsazení, ale i zajímavé cameo role nebo Jasona Momou, který se svým šíleným záporákem s bizarním smyslem pro humor v dobrém vybočuje z davu.

Tradičně povedená je i kamera pod taktovkou Stephena F. Windona nebo rytmický soundtrack s výběrem těch nejlepších hitů, které si pustíte při vykrádačce vašeho oblíbeného supermarketu. Stopáž je snesitelná díky zběsilému tempu a zmíněné dialogové brzdy dají prostor jen pro nutný oddych.

Rychle a zběsile s pořadovým číslem 10 tentokrát nedisponuje dějovými obraty o 360 stupňů (pokud nepočítáme samotná auta), ale zásadní zvraty a změny vlastně nepotřebuje. Vše je připraveno k dopsání příběhu Torretova klanu se dvěma dalšími stupni na filmové převodovce v následujících letech.

Jako samostatné dílo u diváků uspěje. Třeba i tím, jak vkusně připomíná letošní smutné výročí smrti jedné z hvězd celé série, Paula Walkera. Filmová sága jako taková pak už jen těží z vydobytého úspěchu a pevného místa v žánrově neměřitelných vodách se státní poznávací značkou dívej se, užívej a hlavně nad tím nepřemýšlej.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kina