RECENZE: Po úspěchu ve Varech jde v kinech první česko-vietnamský film. Letní škola, 2001

Po úspěšné premiéře na karlovarském festivalu nyní vstupuje Letní škola, 2001 do celostátní distribuce. Odehrává se ve vietnamské tržnici v Chebu a jejím bezprostředním okolí a nabízí vhled do vietnamské komunity na začátku tisíciletí.

Do rodiny prodavače Zunga se vrací sedmnáctiletý syn Kien. Ten se sice narodil v Česku, ale rodiče ho před deseti lety poslali na výchovu k babičce do Vietnamu, protože přišel na svět druhý syn a nebyli schopni se o dvě děti při práci postarat.

Film pak sleduje rodinu z pohledu jejích tří členů: otce, desetiletého Taie a Kiena. Ten přijel shodou okolností do situace, kdy Česká obchodní inspekce zabavila otci i dalším trhovcům většinu zboží a uvrhla tak rodinu do finančních potíží.

Otec se je snaží řešit spojením s místním bossem Phongem, který ho pod pláštíkem pomoci zatáhne do mafiánských praktik, v jejichž důsledku Zung nechtěně, ale významně uškodí vlastní komunitě. A vůči Kienovi cítí přece jen výčitky svědomí, že ho poslal pryč.

Kien se vrací s velmi provokativním účesem na hlavě a spoustou zmatků v hlavě. K rodičům, zejména k otci, kterému má své „vyhnanství“ za zlé, se chová velmi odtažitě a řeší i vlastní nesnadné dospívání. A malý Tai se v pozici „protežovaného“ dítěte, protože si ho rodiče nechali u sebe, sžívá se starším bratrem dost těžce a mnohdy jedná velmi zkratkovitě.

Půlhodinové třetiny, do nichž je film rozdělen, umožňují pohled různých generací na stejné události a ukazují i jejich odlišné postavení a pocity vůči životu v Česku.

Zatímco rodiče ještě těžce dřou v tržnici a na lepší budoucnost už se nezmůžou, jejich děti na tom budou docela jinak. I proto kladou rodiče na Taie mimořádné nároky včetně docházky do titulní školy: cesta k lepšímu životu vede jedině přes gymnázium, kam se Tai musí dostat.

Všichni jsou vůči sobě značně uzavření, matka plní jen roli hasiče doutnajících požárů mezi velkým i malými muži, z nichž ani jeden není ochoten přiznat chybu, dokud nedojde k neštěstí.

Dužan Duong se ve svém debutu představil jako talentovaný režisér, který sice první část filmu natočil poněkud zdlouhavě, ale poté dokázal propojit ony tři pohledy tak, že divák dá vlastně každému za pravdu, protože každý z těch tří svou pravdu má.

Postavy jsou dobře napsané, takže je snadné si k nim vytvořit vztah, a i když zdaleka ne vše, co činí, je správné, neřkuli sympatické, není těžké pochopit, proč to či ono každý z nich dělá.

O zdatné režii svědčí i všechny tři herecké výkony v hlavních rolích. Tien Tai To i The Duong Bui v rolích Taie a Kiena stáli před kamerou poprvé, přesto je režisér dovedl k vyrovnanému výkonu s Anh Doanem Hoangem, který je už zkušený seriálový herec (Případy 1. oddělení, Smysl pro tumor).

Přesvědčivost vietnamského prostředí umocňuje i kamera Adama Macha, který snímá jednotlivé scény s velkým citem pro vizuální podporu příběhu.