RECENZE: Marná M3GAN 2.0 chce být Terminátor v sukni

Když z původní M3GAN zmizely veškeré násilné scény poté, co snímek obdržel rating PG-13, tedy že je nevhodný pro děti mladší dvanácti let bez dospělého doprovodu, rázem se z hororu proměnil jen v jakousi hi-tech pohádku pro teenagery. Dvojka se oproti ní agresivity nikterak nebojí, nepředkládá však v tomto ohledu nic, co by stálo za zapamatování.

Neživá ochranitelka dospívající dívky Cady (Violet McGrawová) se v pokračování načas vzdálila, jelikož po sobě v závěru originálu zanechala krvavou lázeň. Uplynuly dva roky a v novince se její vynálezkyně a hrdinčina teta Gemma (Allison Williamsová) zasazuje o regulaci umělé inteligence, kterou podle ní svět stále bere na lehkou váhu.

Netuší však, že její technologii kdosi ukradl a v jádru bezúhonnou hračku přeměnil na brutální vojenskou robotku pojmenovanou AMELIA. Ta se po vzoru předchůdkyně rovněž osvobodí od svých tvůrců, jenom tentokrát netroškaří a pokusí se ovládnout rovnou celou planetu.

Zní vám robotčin nekalý úmysl povědomě? Válku lidí proti strojům před více než čtyřmi desetiletími skvěle nastolil filmař James Cameron v Terminátorovi s tváří Arnolda Schwarzeneggera, jehož je M3GAN 2.0 rádoby ženskou interpretací. Jen oproti němu dosti zředěnou.

Bojových scén, v nichž nadlidsky výkonná AMELIA likviduje jednoho mohutného muže za druhým, je ve filmu tolik, až se jejich možná plánovaný feministický duch vytrácí.

Diváci se mezitím od postav odborníků dozví plno sofistikovaných, avšak poněkud zahlcujících informací.

Za nimi se nakonec skrývá jediné, dnes již víceméně ustrnulé sdělení, totiž že simulace lidského myšlení je dobrý sluha, ale zlý pán, který je snadno zneužitelný a na nějž je potřeba bedlivě dohlížet. A příběh to sděluje stylem, který působí, jako by ho sepsala sama děsivá umělá inteligence.

Horor, v němž navzdory uřezaným hlavám i končetinám nenastane jediný ryze strašidelný okamžik, má ovšem i svou světlou stránku. Tou jsou četné sarkastické slovní přestřelky mezi experty v čele s cynickou Gemmou, za nimiž nezaostává ani prostořeká Cady, kterou nyní čtrnáctiletá McGrawová ztělesnila s bytostnou nonšalancí.

Kdyby jim Johnstone dal větší prostor, a naopak ubral na laciné akčnosti, mohla vzniknout příjemná dystopická sci-fi satira pro publikum především z řad generace Z.

Pokračování M3GAN, u nějž je bohužel příliš výrazná autorova scenáristická nemotornost, je po průměrné jedničce překombinované a úmorné na sledování. Nezbývá než doufat, že třetí díl už nechystá.