RECENZE: Manipuluje, nebo je prostě blázen? Portrét slavné podvodnice má šanci na Oscara

Pro české publikum není kauza Theranos tolik známá. Ve Spojených státech, odkud Holmesová pochází, nicméně jde o skandál, o němž se vášnivě mluví víc než dekádu po jeho odkrytí investigativními novináři v roce 2015.

Nedostudovaná chemická inženýrka Holmesová založila v nultých letech zdravotnický startup Theranos, který měl vyvinout přístroj schopný provést nespočet různých laboratorních testů z pouhé kapky krve odebrané z prstu.

Vizionářka se držela anglického rčení Fake it till you make it, tedy Předstírej to, dokud se ti to nepodaří. Inu, nepovedlo se. Slibovaná technologie se ukázala být obřím podvodem na investorech i pacientech.

Holmesová spadla z miliardového jmění na nulu, firma zanikla. V roce 2022 ji soud uznal vinnou a dostala jedenáctiletý trest. Mezitím stihla potkat partnera Billyho Evanse, porodit mu dvě děti a začít usedlý život.

Jako idyla, která zcela popírá pravomocný rozsudek a objektivní vinu, to působí u nich doma. Tam se režiséři Nathan Fielder a Lance Oppenheim vydali pět týdnů před jejím nástupem do věznice.

Fielder, který v dokumentu jako jediný z tvůrců odhaluje tvář, do dění aktivně vstupuje jakožto třetí aktér. Hlavní dvojici pokládá důmyslné, a přitom naprosto bezprostřední dotazy. Chytře je konfrontuje s jejich minulostí a protimluvy. Často mu přitom stačí pouhé citoslovce, lehká grimasa nebo prosté mlčení.

Tvůrci sice titulem a zachyceným prohlášením Holmesové slibují, že diváci uvidí všechno, takový závazek je však na pováženou. Odsouzená podvodnice v promluvách manévruje, jak může, nesčetněkrát pronese, že to či ono neví nebo otázce nerozumí.

Stále je nejasné, jestli je tak zdatná manipulátorka, nebo prostě jen takříkajíc blázen s čistou duší. Druhou možnost podporuje její i Evansova až nepochopitelná víra, že Theranos bude pokračovat po jejím propuštění a pomocí umělé inteligence definitivně přinese medicínské zázraky.

Navzdory tomu, že po zhlédnutí dokumentu zůstává víc otázek než odpovědí, jde bezesporu o kinematografický zážitek.

Výrazná je práce kameramana Davida Bolena, jenž využívá nečekané úhly, zajímavé nájezdy i protáhlé, statické detaily obličejů, které poutají pozornost i beze slov. Umocněné hudebním podkresem Ariho Balouziana posouvají dílo téměř do napínavého černohumorného thrilleru.

Velkým přínosem je zapojení Amandy Seyfriedové v druhé půlce stopáže. Ta podnikatelku ztvárnila v roce 2022 v minisérii Kauza Theranos a roli „opakuje“ i v dokumentu. S Fielderem umně rekonstruuje vše, co uvězněná Holmesová již nemohla odvyprávět na kameru.

Skoro metafyzickým momentem je, když herečka na notebooku sleduje videozáznam Holmesové, která se dívá na její ztvárnění sebe samotné ve zmíněném seriálu, od něhož posléze se slzami odvrací zrak. I díky takovým scénám má tento podnětný počin, který nabourává žánry, značnou šanci obdržet cenu americké akademie.