Článek
Vznik tříhodinového filmu You Can See Everything (Uvidíš všechno) iniciovala sama Holmesová, ale výběr jeho tvůrců, její i jejich přístup k filmu i celý případ Theranosu, který pokračuje dál i po jejím odsouzení, pomohl na svět jednomu z nejkurióznějších dokumentů vůbec.
Do českých kin ho 5. listopadu přinese společnost Aerofilms. Ji-hlava ho uvedla jako překvapení. Diváci, kteří si na něj v Jihlavě pořídili lístek, tedy nevěděli, na co jdou - a skutečně velká část z nich do poslední chvíle před spuštěním filmu netušila, co přijde.
Všichni ale projekci trvající 174 minut a končící před 1:00 nejen vydrželi, ale většinou i intenzivně prožívali, místy nevěřícně zakroutili hlavou či vykřikli a sálem zněly výbuchy smíchu.
Jakkoli by se téma mohlo zdát vážné, neboť odsouzená podnikatelka a matka malých dětí bude ještě několik let ve vězení, protagonisté filmu publiku prostě jinou šanci nedali. Holmesová k natočení filmu, z něhož nakonec není zřejmé, zda se jeho vyzněním chtěla ospravedlnit před světem, oslovila kanadského režiséra a tvůrce satirických pořadů Nathana Fieldera, kterému v jeho tvorbě a nápadech nic absurdního není cizí.

Protagonistka filmu You Can See Everything Elizabeth Holmesová
Holmesová ho spolu s druhým režisérem, americkým filmařem Lancem Oppenheimem pozvala k sobě domů, aby zachytili jejích posledních 34 dní před nástupem do vězení. Tam šla před třemi lety poté, co jí kalifornský soud uložil trest odnětí svobody na 11 let a tři měsíce za podvod vůči investorům, zákazníkům i pacientům.
Firma Theranos slibovala revoluci v medicíně v podobě technologií výrazně zjednodušující krevní testy pomocí speciálního zařízení nazvaného Edison. Holmesová velmi obdivovala zakladatele firmy Apple Steva Jobse a toužila po tom, aby se přístroj Edison stal součástí běžné domácnosti tak jako telefony Apple.
Firmu Theranos založila ve svých 19 letech v roce 2004. Dokázala pro ni postupně získat obrovskou finanční i politickou podporu. Vývoj zařízení však nešel podle plánu, novináři zveřejnili pochybnosti o spolehlivosti a kvalitě údajných produktů firmy, začalo vyšetřování a firma v roce 2018 zcela zanikla.
Profesní život Holmesové byl úzce propojen s tím soukromým, v 18 letech v roce 2002 se seznámila s o 19 let starším Rameshem Balwanim, který se později stal jejím partnerem životním i obchodním. Balwani opustil firmu, když začalo vyšetřování vedoucí k odsouzení Holmesové. U soudu se navzájem obviňovali a Holmesová uvedla, že ji zneužíval a přehnaně kontroloval, co, kdy, kde a s kým dělá.
A otázka manipulace je i kruciálním tématem filmu, tím, co se divákovi stále vrací na mysl. Někdy nelze mluvit přímo o manipulaci, třeba otázky, které Fielder klade Holmesové, jsou spíše kombinací hrané naivity, zvídavosti a samozvaného vyšetřování.
Fielder má navíc vizáž a výraz postavy z detektivky 80. let a klade otázky, které by běžného člověka buď totálně naštvaly, nebo zcela odzbrojily. Holmesová ale pořád odpovídá s úsměvem a trpělivostí hraničící s metodou asertivní dlouhohrající desky.
Dalším aktérem filmu je její manžel William Evans, dědic hotelové skupiny Evans Hotels. Také on je pod neustálým drobnohledem kamery, na rozdíl od jeho ženy ho ale filmaři začnou štvát a znejistěný možná někdy řekne víc nebo něco jiného, než by chtěl.
Ani tři hodiny nestačí na to, aby si divák udělal definitivní jasno o celé kauze a o její hlavní aktérce a jejím okolí. Výsledkem je ale žánrově nezařaditelný a velmi poutavý film, který, i když jeho velkou část tvoří záběry na tři lidi v obýváku, je napínavý až do konce a naplněný bizarním příběhem. Někdy je to vtipné, někdy je to trapné, stále veskrze znepokojivé a určitě se o tom bude mluvit.



