Článek
Má podle vás láska nějaké hranice?
Částková: Podle mě žádné nemá. Láska buď je, nebo není. Hranice máme nastavené vnitřně, ať už zdravé, nebo nezdravé. V průběhu života je poznávám, možná stejně jako má postava Gábiny.
Bakovićová: Já si naopak myslím, že hranice má. Filmové postavy je testují, zároveň zkoušejí sebe navzájem, kam až můžou ve vztazích zajít. Zdá se, že ve stavu zamilování ztrácejí kontakt s realitou, zamlžuje se jim úsudek. Nejsou si toho ale plně vědomy.

Trailer filmu Kde končí láskaVideo: Bontonfilm
Ivono, scénář filmu jste prý četla ve vlaku a přejela jste kvůli tomu dvě stanice. Bylo to tak?
Bakovićová: Ano. Příběh mě okamžitě upoutal, stejně tak všechny tři hlavní postavy, které jsou velmi svérázné. Jejich vztahová dynamika mě zaujala natolik, že jsem ve vlaku přestala dávat pozor, kde zrovna jsme.
Zuzano, co vás motivovalo ucházet se o roli ve snímku?
Částková: Moc se mi líbil scénář i moje role. Zasáhlo mě téma, které ve filmu řeší, i její přerod z holky, co chce navenek působit bezstarostně, do křehké, ale silné hrdinky, která se umí postavit sama za sebe.
Ivona Bakovićová
- Bosenská herečka s chorvatskými kořeny pochází ze Splitu, kde se narodila v roce 1999. V současnosti je usazená v Mnichově.
- Herectví vystudovala na Akademii múzických umění v Sarajevu.
- Věnuje se i výuce herectví dětí, zároveň je autorkou poezie.
- Plynně hovoří bosensky, chorvatsky, srbsky, anglicky a německy.
Oním tématem, které je v dnešní době velmi aktuální, je náhradní mateřství. Přemýšlely jste o tom, zda byste do něj šly?
Bakovićová: Myslím, že bych emociálně nezvládla vzdát se vlastního potomka. Kdybych ze zdravotních důvodů nemohla dítě odnosit sama, pravděpodobně bych si zvolila adopci. V té situaci jsem se ale neocitla, takže jsou to jen mé odhady.
Částková: Náhradní matkou bych se určitě nikdy stát nechtěla, nezvládla bych to.

Zuzana Částková a Ivona Bakovićová hrají ve filmu Kde končí láska velmi blízké kamarádky.
Film obsahuje sexuální scény, v nichž se objevujete po boku o dvě generace staršího Ivana Fraňka. Jak jste překonaly stud?
Bakovićová: Ulevilo se mi, když jsem viděla, že s nimi zápolí i Ivan. Jako žena ve filmovém průmyslu se často cítím využívána a objektivizována. V minulosti jsem zažila vyobrazení intimních scén, při nichž si můj herecký partner neuvědomoval, kdy má přestat hrát.
V tomto případě se mi to naštěstí nestalo. Při první scéně v baru, kdy jsme se měli líbat a sahat na sebe, mě Ivan chytil za ruku a řekl mi, že jsme herci a že to zvládneme. Tím mi to dost usnadnil.
Částková: Hranice mám trochu posunuté. V předchozím filmu Electra od Darii Kashcheevy jsem měla oholenou hlavu. Tehdy jsem si připadala opravdu nahá, jinak to ale byla skvělá zkušenost.
Pokud je nahota na místě a zachází se s ní citlivě, nevadí mi. Na natáčení filmu Kde končí láska jsme měli s Milanem Cieslarem domluvu, že nebude nic vidět. Je to o důvěře a ta mezi námi panovala.
Zuzana Částková
- Rodačka z Frýdku-Místku přišla na svět v roce 1994. Dnes žije v Praze.
- Působí mimo jiné v divadelním souboru 3D Company, který uvádí své inscenace na prknech Žižkovského divadla Járy Cimrmana v Praze.
- V televizní minisérii Bohéma ztvárnila Natašu Gollovou. Menší role měla v seriálech Modrý kód, Policie Modrava, Kriminálka Anděl nebo Iveta.
- Titulní úlohu ztělesnila v krátkometrážním experimentálním filmu Electra v režii Darii Kashcheevy, nominované na Oscara za předešlý kraťas Dcera.
Ivono, pokud vím, česky prakticky vůbec nemluvíte, na place jste se ale snažila komunikovat v češtině. Jak náročná jazyková výzva to pro vás byla?
Bakovićová: Ze začátku velmi náročná, v průběhu natáčení jsem ale češtině rozuměla čím dál víc. Na jeho konci už jsem uměla si česky i zanadávat. Během jedné scény jsem spontánně řekla do prdele a tvůrci to tam nechali.
V čem podle vás spočívá poselství filmu?
Částková: Nechám na divácích, aby si našli to své, protože poselství je víc. Když jsem film viděla, tak za sebe ho vnímám tak, že neexistuje správné ani špatné rozhodnutí, ale že jakákoliv volba nám může ve vteřině změnit život.
Bakovićová: Líbí se mi, co v jednu chvíli říká hlavní hrdina svému psychoterapeutovi, totiž že jí, pije, spí, zvedne se z postele a snaží se uspět na úkor ostatních, kteří usilují o to samé. Tak je tomu i v lásce. Chceme v ní dosáhnout vlastních cílů na úkor svých partnerů, aniž bychom si uvědomovali, co jim provádíme.