Článek
„To byla zlatá éra plakátů,“ řekla Novinkám kurátorka výstavy Lucie Vlčková z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, z jehož sbírek pochází i velká většina vystavených exponátů.
„Začalo to před první světovou válkou a pokračovalo po ní - tehdy nastal obrovský boom, všichni věřili v sílu plakátů, v to, že přes konkurenci filmu i neonů jsou tím nejlepším reklamním nástrojem. Dnes je to mrtvé médium, samozřejmě jsou zase jiné prostředky,“ dodala Vlčková.
Pestrá stovka
Pestrobarevných litografií je tady více než sto a lákají na všechno možné: do kabaretu, divadla, na cesty, do drogerie. Nebo do biografu. Třeba v téhle sekci praští do očí plakát na filmového King Konga.
„Mluví typickou řečí popkultury, je tam náležitě zdůrazněný dramatický motiv, který měl přivábit diváky,“ podotkla Vlčková.
Zdůraznila také, že měřeno počtem dochovaných exemplářů se jedná o raritní kousek; podobně je na tom vedlejší poutač na upírský horor Nosferatu. „Ten existuje v jediném kuse. Plakáty se sice tiskly v mnohatisícových nákladech, ale dochovaly se jen ty nejlepší. A i ty jen v minimálním počtu, řada z nich je známá v pouhém jednom exempláři,“ upozornila kurátorka.
Pasáž věnovaná divadelním plakátům připomene několik her slavného Osvobozeného divadla i Vlastu Buriana, v prostoru vyčleněném šantánům, kabaretům, tančírnám a nočním podnikům nemůže chybět vyzývavý plakát proslulé tanečnice Josephine Baker. Výstava připomene i to, že se za časů císaře pána chodilo na show Buffalo Billa, kousek vedle visí prvorepublikový legendární zápasník Gustav Frištenský.
„Určitě bych se zastavila u některého ze čtyř děl zakladatele obrazového plakátu Julese Chéreta,“ doporučila Vlčková.
Propagují se tady ale i Československé státní dráhy a jejich ikonický expres Slovenská strela. Nebo zubní pasta Thymolin, sokolské slety stejně jako motocyklové závody na ploché dráze.
Některé vystavené plakáty by v dnešní době pravděpodobně narazily. „Společnost se od té doby hrozně moc proměnila, je mnohem korektnější, což má ovšem mimo jiné za následek to, že dnešní reklama není tak zábavná,“ poznamenala k tomu Vlčková.
Přivýdělek pro umělce
Plakát ale není umění. „Je to artefakt grafického designu, výsledek dokonalého řemesla. Není to umění, ale pro řadu umělců byl plakát atraktivní. Často ze zcela prostého důvodu - jako zdroj obživy. V některých dobách dokonce velmi dobrý zdroj obživy,“ uvedla kurátorka.
Své o tom věděl kupříkladu Alfons Mucha nebo Luděk Marold, ostatně i jejich reklamní díla jsou zde k vidění.
Výstava v plzeňských Masných krámech potrvá do 13. září a svým způsobem jde o mimořádný počin. „Jde o naši vůbec první samostatnou výstavu plakátů,“ uzavřel Roman Musil, ředitel Západočeské galerie.
