Hlavní obsah

Filmová Ji.hlava. O Ukrajině, Arménii i českém sportovním lezci

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Témata ruského útoku na Ukrajinu, sovětských monstrprocesů, snímky arménské filmové legendy Artavazda Pelešjana či ukrajinského režiséra Sergeje Loznici i portrét lezce Adama Ondry přinese filmový festival Ji.hlava 25. až 30. října.

Foto: Sergej Loznica

Film Kyjevský proces

Článek

„Ji.hlava byla vždy objevitelským festivalem. Diváci se mohou těšit na největší retrospektivu filipínské kinematografie, uvedenou mimo Asii, i reflexi války na Ukrajině,“ sdělil ředitel festivalu Marek Hovorka.

„Té se budeme věnovat důkladně z různých perspektiv. Kromě uvedení ukrajinských filmů či diskusí Inspiračního fóra půjde také o sekci Poznámky k válce složenou z klasických světových dokumentárních filmů.“

Hovorka také upozornil na retrospektivu Poznámky k válce. „Ikonické dokumenty natočené po roce 1945 nás provokují k jinému pohledu: na ně i na náš svět. Překvapilo nás, nakolik filmy staré několik desetiletí najednou vidíme nově.“

Film Noc a mlha (1956) francouzského režiséra Alaina Resnaise podal svědectví o životech vězňů v nacistických koncentračních táborech. Sekce nabídne také film Poslušnost (1962) sociálního psychologa Stanleyho Milgrama, který zkoumá vztah člověka k autoritám a zjišťuje, čeho jsou lidé schopni, pokud dostanou příkaz shora.

Snímek Atomic Café (1982) režisérské trojice Jayne Loader a Kevin a Pierce Rafferty pak s nadsázkou glosuje dobovou americkou propagandu kolem hrozby jaderné války.

Foto: Ji.hlava

Sportovní lezec Adam Ondra

Nový dokument ukrajinského režiséra Sergeje Loznici Kyjevský proces rekonstruuje soudní proces s nacisty z roku 1946.

„Film jsem začal točil ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, a postupem času se stal velmi aktuálním. Pokud nebudeme mluvit o traumatech a tragédiích minulosti, budou nás navždy pronásledovat,“ uvedl režisér.

Jeho další dokument O přirozené historii ničení zmapoval destrukci německých měst během druhé světové války a zabývá se otázkou, zda je možné ospravedlnit užití prostředků hromadného ničení k dosažení vyššího ideálu.

„Útoky na civilní obyvatelstvo vidíme teď na Ukrajině, dříve se totéž dělo v Sýrii, a svět jen přihlížel. Tento princip hromadného ničení musí analyzovat a reflektovat nejen politici, ale i filozofové, antropologové, sociologové, všichni, kdo studují lidskou společnost,“ myslí si Loznica.

Švankmajer i Kaprkód

Sekce Zvláštní uvedení nabízí třeba dvouhodinovou režisérskou verzi snímku Kunstkamera režiséra Jana Švankmajera nebo filmový opus Příroda arménského režiséra Artavazda Pelešjana, který se do Ji.hlavy vrací po sedmi letech.

Sekce Česká radost uvede portrét sportovního lezce Adam Ondra: Posunout hranice režisérské dvojice Jana Šimánka a Petra Záruby nebo příběh československého hudebního skladatele Jana Kapra přiblíží snímek KaprKód režisérky Lucie Králové.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám