Hlavní obsah

Epos 257: Chtěl jsem na dveře Mánesa zaklepat jako neznámý člověk

Projekt Landform představuje kolekci dvaceti prostorových objektů, billboardů s vyřezanými otvory. Jejím autorem je Štěpán Soukup, aka Epos 257, který ji nainstaloval v pražském Mánesu. Tvůrce přitom tento kultovní výstavní prostor nezvolil náhodou – chtěl poukázat na jeho současnou prodejnost a zkarikovat prvoplánovou komerčnost.

Foto: Jan Šída, Novinky

Umělec se zabývá vztahem umění a reklamy.

Stručně
Souhrn je vygenerován pomocí umělé inteligence.
  • Před pár dny skončila v pražském Mánesu výstava Landform umělce Štěpána Soukupa. Šlo o soubor dvaceti objektů, které ilustrují propojení umění a reklamy.
  • Reakce na jeho výstavu byly většinou kladné, ale ojediněle se vyskytly i negativní.
  • Umělec chtěl výstavou poukázat i na znepokojivý fakt, že prostory Mánesa, které mají sloužit k prezentaci umění, si může pronajmout kdokoli, kdo zaplatí.
Článek

Splnila výstava, která skončila 8. března, vaše očekávání?

Myslím, že moje očekávání i předčila. Předtím, než se výstava v únoru otevřela, tak se záměrně nijak nemedializovala. No a když první víkend přišlo do galerie asi třicet pět náhodných kolemjdoucích, říkal jsem si, jestli to za to opravdu stálo. Musel jsem si na realizaci půjčit a budu to asi dlouho splácet. Jenže pak si můj projekt svou cestu do světa našel.

Měl jste víc ohlasů kladných, nebo záporných?

Určitě kladných, nicméně zaregistroval jsem i několik kritických názorů. Jeden starší pán, který výstavu navštívil, mi říkal, že je to nejhorší prezentace, kterou kdy viděl. A zdůraznil, že už jich viděl hodně. To už teda musí být, říkal jsem mu v tom zajímavém dialogu.

První věc, kterou média zdůrazňovala, byla, že jste se vzdal své přezdívky a vystavujete pod svým jménem. Proč ta změna?

Minulý rok měly premiéru dva filmové dokumenty a tam už diváci viděli moji tvář. Takže mi zbylo jen to jméno. A pak jsem chtěl na dveře Mánesu zaklepat jako neznámý člověk, protože všichni mě znali pod přezdívkou Epos 257. Navíc je to první výstava pod mým občanským jménem.

Pak se hodně propíral výstavní prostor Mánesa. Vybral jste si ho záměrně?

Ano, měl jsem tenhle prostor v hlavě a o jiném neuvažoval. A protože je to už dlouhé roky vyloženě komerční prostor, připadal mi ideální pro výstavu z billboardů. Tahle galerie se totiž sama chová dost podobně, pronajmete si ji a vlastně si pak v ní můžete dělat, co chcete. Nevinnou koncepci výstavy dostali vlastníci galerie asi čtrnáct dní před otevřením, a to už byl nájem dávno zaplacený. Po mojí výstavě tady bude prezentace nového auta.

Opravdu je to tak jednoduché dostat se do Mánesa?

Moje zkušenost taková je. Paradoxem ovšem je, že ten prostor vlastní i spravuje Nadace českých výtvarných umělců. To, co mají na svém webu jako prohlášení, včetně odkazu k minulosti, ale vůbec nekoresponduje s tím, jak to dělají. Finance by totiž měli investovat do dalších výtvarných projektů a podpory umění.

Oni ovšem argumentují tím, že rekonstrukce Mánesa byla drahá a musí splácet úvěr, tudíž na nic jiného peníze nezbývají. Řečeno k tomu bylo již mnoho, ale situace se vůbec nezměnila a stále jsou to ty samé kecy v kleci. Chtěl jsem na toto znovu poukázat, tak jak to umím, a zároveň vrátit do Mánesa něco, co tam dle mého bytostně chybí.

Přesune se váš projekt do nějakých jiných měst?

Tento projekt mě časově naplno pohltil a stál opravdu velké úsilí. Rád bych ho viděl i jinde, ale byl šitý na míru Mánesu, a to nejen prostorově, takže když ho budu vystavovat dál, určitě by stálo za to ho znovu kontextualizovat.

Výběr článků

Načítám