Hlavní obsah

Výlevka v Redutě splachuje odpad a nakonec i lidské tělo. Špínu vztahů ale spláchnout nelze

Obří výlevka, do které postavy vylévají špinavou vodu, házejí odpadky a vlastně všechno, co už nemá být vidět. Tedy i svá tajemství. A v odpadu nakonec končí i lidské tělo… V nové inscenaci Faidra (Zatmění), kterou uvede Činohra Národního divadla Brno 20. března v divadle Reduta, se slavný antický mýtus mění v temné psychologické drama o studu, vině a ničivé síle potlačené vášně.

Foto: Bára Bachanová, Národní divadlo Brno

Ústřední role v dramatu Faidra (Zatmění) ztvárnili Hana Briešťanská a Viktor Kuzník.

Článek

Thésea, který zvítězil nad Minotaurem, jeho manželka Faidra nenávidí. Má ho za primitiva, krutého muže, kterému je vlastní zabíjení i znásilňování. Zcela jiný vztah má však k jeho prvorozenému synovi Hippolytu - toho vášnivě miluje. Její city se naplno rozhoří ve chvíli, kdy se Théseus nevrátí z jedné z výprav. Přiznaná láska a odpoutané vášně jim však štěstí nepřinesou. Naopak postupně rozvracejí celý svět kolem nich. Rodinu, vztahy i společenský řád.

„Antický příběh o zakázané vášni přichází do Divadla Reduta v současné podobě. Inscenace Faidra (Zatmění) Činohry Národního divadla Brno ukazuje rozpad zdánlivě dokonalého světa jedné rodiny, a to v prostoru luxusního moderního paláce,“ popisuje mluvčí Činohry NdB Petr Tlustý.

Švédský dramatik Per Olov Enquist, jeden z nejvýznamnějších autorů moderního skandinávského divadla, přepsal příběh Faidry jako komorní studii lidské slabosti.

Režisér Jakub Šmíd, který v NdB uvedl i oceňovanou inscenaci Vlastenci, staví příběh do prostoru luxusní moderní vily, v níž se za hladkou fasádou reprezentace skrývá napětí a potlačené emoce.

Foto: Bára Bachanová, Národní divadlo Brno

Drama Faidra (Zatmění) dostalo vskutku nádhernou scénu. Jejím autorem je Martin Chocholoušek.

Scénograf Martin Chocholoušek vytvořil prostor, jehož dominantou je velkorysý interiér s výraznou trojrozměrnou rozetou na stropě a velkým zrcadlem, které násobí obraz postav i jejich vnitřních konfliktů.

Pod povrchem zdánlivě dokonalé stavby se však postupně objevují praskliny, stejně jako v samotných postavách. Důležitým motivem inscenace je také zatmění - okamžik, kdy se světlo na chvíli vytrácí a běžný řád věcí se rozpadá. Právě v takovém momentu mohou naplno vystoupit síly, které postavy dlouho potlačovaly.

Hudbu složil David Hlaváč. Při komponování se podle svých slov vědomě neobracel k antickým hudebním inspiracím ani ke zvuku starého Řecka. Naopak využil pozoun - nástroj, jehož zvuk podle něj dokáže přinést starý mýtus z velké dálky až k dnešnímu divákovi.

„Na Enquistově textu je fascinující, jak z velkého antického mýtu vytvoří téměř intimní drama. Postavy se snaží zachovat důstojnost, ale každé jejich rozhodnutí je přibližuje tragédii,“ doplnil režisér Šmíd.

Související témata:
Faidra (Zatmění)

Výběr článků

Načítám