Článek
Tentokrát se Helenka ocitá na známém pražském gymnáziu spolu s partou studentů ztracených v reálném socialismu začátku 80. let. „Na rozdíl od Hrdého Budžese, jemuž slušel tvar monologu, je Oněgin příběhem nejen Helenky, ale i jejích kamarádů, maturujících v roce 1983. Shodou okolností je to i maturitní rok většiny našich herců, kteří v této inscenaci hrají,“ řekl před premiérou režisér a autor dramatizace Jan Borna.
V roli Heleny Součkové uvidí diváci Lenku Velikou, ale s ní prakticky celý soubor Divadla v Dlouhé. Hudebně zdatný soubor uplatní i své muzikantské dovednosti v živé kapele, která kromě dobové hudby (Mišík, Kryl, Hutka, Pražský výběr, Jasná páka i The Doors) zahraje i původní písničky, které hrdiny Ireny Douskové přivádějí do maléru. Hudbu pro inscenaci vybral i skládal Milan Potoček.
Atmosféru doby, na jejíž dusnou i absurdní atmosféru se podle Jana Borny až příliš rychle zapomíná, připomene i fotografická výstava ve foyeru divadla.