RECENZE: Krachující špitál jako obraz světa

Obraz nemocnice vedené neschopnými podvodníky, kde umírá jeden pacient po druhém, až zbývá jen jeden jediný, byl původně jasnou analogií na tehdejší režim. Dnes, jak soudí Jiří Suchý v programu, toto podobenství neztratilo na aktuálnosti, jen se jeho optika přesunula na stav celého světa. A je jen typické, že špitál se v závěru transformuje na bordel.

Suchý do hry připsal nové texty i písně a postavu pro Jitku Molavcovou. Je jí pobuda Emánek, který sbírá a recykluje láhve po hromadných pitkách na zdraví pacientů, jež jsou Primářovou hlavní léčebnou metodou. Molavcová v neforemném kabátě obdařuje Emánka patřičnou bizarností a po boku Suchého září v mnoha písních.

Suchý se v nové verzi hry posunul z Pacienta do role Primáře. Prochází dějem v podobě usměvavého staříka v bílém plášti, zamotávajícího se do vyprávění o nehodě pacienta Holečka. A při vší sympatické laskavosti z něj jde strach.

Roli Pacienta převzal Michal Stejskal a vede si v ní herecky i pěvecky moc dobře. Jeho partnerkou je atraktivní Vrchní sestra Jolany Haan Smyčkové a také skvěle hrající i zpívající trio sestřiček Eliška Hurábová, Magdalena Jedličková a Marie Pačesová.

Z dalších postav zaujme Funebrák Igora Šeba drastickou komikou připomínající Ference Futuristu.

Zadrhávající tempo premiéry odhalilo, že text má i své slabiny, třeba postava Emánka není dovedena do pointy a ze hry i jeviště se až příliš brzy vytrácí. A některé promluvy, jako Funebrákovo poučení o tom, že hra je podobenstvím, vyznívají zbytečně proklamativně.

Ze všeho nejvíc potěší písničky s tradiční jazykovou brilancí Jiřího Suchého, který si v dialozích noblesně pohrává i s tak ošidným slovem, jakým je sérum. A jeho skladba Svět je koule, komentující stav lidstva, připomene nejlepší kousky z dílny V+W+Ježek.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Divadlo Semafor