Článek
Shelleyová nepopírá odporné vzezření tvora, ale obdařuje ho i cítěním a osamoceností bytosti stojící mimo lidskou společnost bez jména i bez vědomí dobra a zla. Bytosti, jež u lidí marně hledá pochopení a pomoc.
Namísto laciného hororu nabízí inscenace téma viny a odpovědnosti Viktora Frankensteina za stvoření a osud (ne)tvora, témata vykořeněnosti, potřeby přátelství a lásky. Využívá metody storytellingu, kdy si herci Tereza Hof, Tereza Jarčevská a Petr Vančura předávají postavy napříč příběhem i genderovými identitami.
Vizuálně si inscenace pohrává s estetikou gotického románu. Vyprávění má několik rovin, místy přechází z orální formy do četby gotikou psaných titulků, hojně se užívá projekce live cinema kamerou i předtočených záběrů.
Tereza Jarčevská v roli dobyvatele severního pólu a vypravěče, kapitána Waltona
Monologickou formu střídají krátké dialogy, nadsazené prožívání, odstup od postavy, pracuje se s různými jazykovými i hereckými rovinami, kontaktem s hledištěm. Výsledek je divácky přitažlivý, stodesetiminutová inscenace má jen pár hluchých míst a šanci oslovit nepovrchním tvarem i sdělením.
| Mary Shelleyová: Frankenstein |
|---|
| Režie: Petra Tejnorová, scéna: Antonín Šiler, kostýmy: Lucie Sedláková. Premiéra 13. listopadu ve Stavovském divadle, Národní divadlo Praha |
| Hrají: Tereza Jarčevská, Petr Vančura, Tereza Hof |
| Hodnocení: 80 % |
