Článek
„Sedmdesát pět let Polské scény je sedmdesát pět let práce několika generací umělců, pracovníků divadla a lidí, kteří věřili, že polský jazyk by měl mít na Zaolší své důležité místo také na jevišti,“ poukázal ředitel Těšínského divadla Petr Kracik.
Podle něj nejde pouze o uměleckou záležitost. „Je to obrovská umělecká, ale také společenská a kulturní hodnota,“ řekl na adresu polské scény, která vznikla v roce 1951 a stala se od té doby pevnou součástí kulturního života Těšínska.
Výjimečnost českotěšínské Polské scény spočívá hlavně v tom, že nejde o příležitostné hostování ani o několik polských představení za sezonu. Jde o jediný plně profesionální divadelní soubor působící mimo území Polska.
Jubileum si divadlo připomnělo v sobotu 12. září vernisáží výstavy mapující jeho historii a slavnostní premiérou jednoho z nejslavnějších děl polské dramatiky, Wesele, od Stanisława Wyspiańského.
Drama Wesele z roku 1901 vypráví příběh jedné svatby, prostřednictvím které autor vykresluje celou společnost: její rozdělení, sny, obavy i národní mýty. Po téměř 130 letech přitom podle režiséra Bogdana Kokotka rozhodně neztratilo na aktuálnosti.
„Je úžasné, jak aktuálně to dnes zní,“ upozornil Kokotek s tím, že i dnes si společnost klade otázku, zda dokáže tváří v tvář rostoucím rozporům překonat své obavy a předsudky.
Jubilejní inscenace navíc nechce být jen další vážnou interpretací klasického díla. Režisér se podle vlastních slov snaží na Wesele podívat s určitým odstupem a také si ho jednoduše užít. Další reprízy dramatu Wesele se uskuteční nejen na scéně Těšínského divadla, ale také v Třinci, Havířově a Karviné.
Drama Wesele uvedla Polská scéna Těšínského divadla v premiéře v sobotu 12. září.
Zatímco hra má tendenci být současným hlasem Polské scény, výstava, která je k vidění v divadelní kavárně a Těšínském divadelním a kulturním centru, jež je součástí Těšínského divadla, připomíná cestu, kterou za 75 let ušla. Její autoři Marian Steffek, Joanna Waniaová a Bogdan Kokotek při její přípravě pracovali nejen s archivními materiály, ale také se vzpomínkami lidí spojených s Polskou scénou.
„Chtěla jsem připomenout nejen data, jména a inscenace, ale především každodennost a život Polské scény. Za každou inscenací stojí konkrétní lidé, ti na jevišti i v zákulisí, a jejich práce,“ nastínila Waniaová, dramaturgyně Polské scény Těšínského divadla, s tím, že 75 let je dlouhá historie, kterou nelze uzavřít do několika panelů. „Doufám, že výstava alespoň na chvíli umožní připomenout si minulost,“ uzavřela.
