Článek
„Mým hlavním záměrem je, aby tresty byly spravedlivé a aby netraumatizovaly oběti,“ uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) počátkem září ve Sněmovně.
Jednou z věcí, které se plánuje věnovat, je sexting, tedy zasílání fotek, videí nebo zpráv se sexuálně explicitním obsahem na mobil, případně do e-mailu.
Může se tak dít se souhlasem všech zúčastněných, a pak je to v pořádku. Častěji se tak ale děje bez souhlasu adresáta.
Pro takové nevyžádané zasílání obrázků či videí pohlavních orgánů se používá termín „cyberflashing“ a zkušenost s ním má zhruba 40 procent českých žen a kolem 27 procent mužů. Zjistila to letošní studie brněnské Masarykovy univerzity.
Současná legislativa je na cyberflashing krátká, postihovat lze totiž pouze šíření pornografie, a navíc jen tehdy, když je adresátem dítě nebo se jedná o dětskou pornografii.
V případě dospělých zákon postihuje jen šíření „tvrdé“ pornografie, tedy takové, která je násilná, obsahuje zoofilii či nekrofilii.
Ne všechny nahé fotky či videa však splňují znaky pornografického díla. Ministr Tejc proto navrhuje, aby porušením zákona byl už samotný obsah zobrazující pohlavní orgány, pokud adresátovi způsobí vážnou újmu. Za posílání takových obrázků by nově mohl hrozit až rok za mřížemi.
Tejc si však nemyslí, že by za nimi měli skončit všichni pachatelé. „Spíše se bude jednat o alternativní tresty, pokuty, domácí vězení nebo obecně prospěšné práce. Podmínkou, aby se vůbec mohlo jednat o trestný čin, je především to, že fotografie může způsobit nebo způsobí vážnou újmu,“ řekl ministr portálu Česká justice, který novelu popsal jako první.
Důvodová zpráva novely zmiňuje v souvislosti se cyberflashingem paragraf o nebezpečném pronásledování, jehož součástí může být i opakované posílání fotek. Zároveň však přiznává, že komplexní pokrytí, jaké vyžaduje směrnice EU o potírání násilí na ženách a domácího násilí, v českém trestním zákoníku chybí.
Kromě toho se novela zabývá také doxingem, tedy zveřejňováním osobních údajů oběti bez jejího souhlasu. Častým cílem doxingu je přimět veřejnost, aby oběti způsobila psychickou nebo fyzickou újmu.
„V praxi může jít zejména o zveřejnění adresy bydliště oběti, místa jejího pobytu, soukromého telefonního čísla, elektronické adresy nebo jiných identifikačních údajů, zpravidla doprovázené výzvami k obtěžování, zastrašování, pronásledování nebo jinému útoku vůči oběti,“ vysvětluje zpráva.
I v této oblasti má trestní zákoník značné mezery. Soustředí se sice na ochranu osobních údajů, ale především v kontextu soukromých listin, případně na ochranu osobních údajů získaných při výkonu veřejné moci. Přímý postih doxingu, tedy zveřejnění osobních údajů s cílem vyvolat útok, v trestním řádu chybí. Podle novely by mohl být potrestán až dvěma lety vězení.
Novela je momentálně v připomínkovém řízení, ministerstvo spravedlnosti navrhuje její platnost od července 2027.
