Hlavní obsah

Devadesáté narozeniny slaví Ivan Klíma

14. 9. 2021, 13:30
Právo, rea, ČTK

„Literatura má vyprávět příběh a tím být přitažlivá pro čtenáře,“ říká Ivan Klíma, milovník Karla Čapka, o kterém napsal několik knih, vášnivý houbař a sběratel starých tisků a map. „Píšu hlavně proto, že mě to baví, ale zároveň myslím na to, že by to taky mělo bavit ještě někoho jiného.“

Foto: Michal Doležal, ČTK

Ivan Klíma při přebírání novinářské ceny Ferdinanda Peroutky za rok 2013.

Článek

Zatím poslední knihou, která mu letos vyšla, je souborné vydání jeho pamětí Moje šílené století. Popisuje v nich svůj život ve dvacátém století, od dětství za protektorátu až do roku 1989.

Ivan Klíma, původním jménem Ivan Kauders, se narodil 14. září 1931 v Praze. Kvůli svému židovskému původu byl za druhé světové války tři a půl roku vězněn v koncentračním táboře Terezín. Celá rodina unikla vyhlazovacím táborům smrti díky otci, který měl v terezínském ghettu na starost elektrickou správu.

Po válce absolvoval gymnázium, poté vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě v Praze. Pracoval například jako redaktor časopisu Květy, nakladatelství Československý spisovatel. Přispíval do Literárních novin, Mladé fronty, Hosta do domu či Orientace. V letech 1963 až 1969 působil jako zástupce šéfredaktora Literárních novin.

V roce 1953 se stal členem KSČ. V tomtéž roce mu zavřeli otce. Z komunistické strany byl vyloučen po veřejné kritice cenzury na IV. sjezdu spisovatelů. V roce 1969 odjel do USA, kde na Michiganské univerzitě v Ann Arboru přednášel českou literaturu. Po svém návratu v roce 1970 byl vyloučen z organizací, zbaven možnosti publikovat a jeho díla byla vyřazena z knihoven. Pracoval jako zeměměřič, sanitář, metař či poslíček. Většinu času však prožil jako svobodný spisovatel.

Jeho knihy zaznamenaly velkou oblibu již v šedesátých letech minulého století, pravidelněji se však na pultech knihkupectví začaly objevovat až po roce 1989. Během normalizace byl totiž Klíma stejně jako mnoho dalších „protisocialistických“ autorů zakázán, a publikoval tedy buď v samizdatových edicích, nebo v zahraničí.

Po roce 1989 mu byla nabídnuta funkce ministra kultury. Nepřijal ji. A před lety k tomu řekl v rozhovoru pro Právo: „Nikdy jsem nechtěl dělat nic, co by mi bralo čas na psaní, tudíž jsem to hned odmítl. Neměl jsem nejmenší pokušení. Pro spisovatele politika moc není a taky se v ní těch dobrých nikdy mnoho neocitlo. Napadá mě Jan Drda, ale to bylo v jiné době a politické angažmá určitě jeho psaní neprospělo.“

Jeho knihy vyšly v mnoha zemích. Dokonce i v Íránu. Mohou být i v tak odlišné kultuře srozumitelné? „Myslím, že ano. Mé povídky postavené na konkrétních příbězích jsou celkem univerzální. Nikdy jsem se neptal, jak se v Íránu mé knihy prodávají, asi to není žádná velká sláva. Nejsem bestsellerista. Vlastně ani netuším, co mi v Íránu vyšlo. Vím, že to byly tři knížky, mám je dokonce tady, ale neumím číst jejich písmo… Tedy určitě jedna z nich je Láska a smetí,“ uvedl před časem v rozhovoru.

Ivan Klíma je laureátem ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ceny Magnesia Litera v kategorii literatura faktu za knihu Moje šílené století. Od roku 1958 je ženatý, s manželkou Helenou mají syna Michala a dceru Hanu.

Může se vám hodit na Zboží.cz:

Reklama

Výběr článků