Článek
Zatím poslední knihou, která mu letos vyšla, je souborné vydání jeho pamětí Moje šílené století. Popisuje v nich svůj život ve dvacátém století, od dětství za protektorátu až do roku 1989.
Ivan Klíma, původním jménem Ivan Kauders, se narodil 14. září 1931 v Praze. Kvůli svému židovskému původu byl za druhé světové války tři a půl roku vězněn v koncentračním táboře Terezín. Celá rodina unikla vyhlazovacím táborům smrti díky otci, který měl v terezínském ghettu na starost elektrickou správu.
Po válce absolvoval gymnázium, poté vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě v Praze. Pracoval například jako redaktor časopisu Květy, nakladatelství Československý spisovatel. Přispíval do Literárních novin, Mladé fronty, Hosta do domu či Orientace. V letech 1963 až 1969 působil jako zástupce šéfredaktora Literárních novin.
V roce 1953 se stal členem KSČ. V tomtéž roce mu zavřeli otce. Z komunistické strany byl vyloučen po veřejné kritice cenzury na IV. sjezdu spisovatelů. V roce 1969 odjel do USA, kde na Michiganské univerzitě v Ann Arboru přednášel českou literaturu. Po svém návratu v roce 1970 byl vyloučen z organizací, zbaven možnosti publikovat a jeho díla byla vyřazena z knihoven. Pracoval jako zeměměřič, sanitář, metař či poslíček. Většinu času však prožil jako svobodný spisovatel.
Jeho knihy zaznamenaly velkou oblibu již v šedesátých letech minulého století, pravidelněji se však na pultech knihkupectví začaly objevovat až po roce 1989. Během normalizace byl totiž Klíma stejně jako mnoho dalších „protisocialistických“ autorů zakázán, a publikoval tedy buď v samizdatových edicích, nebo v zahraničí.
Po roce 1989 mu byla nabídnuta funkce ministra kultury. Nepřijal ji. A před lety k tomu řekl v rozhovoru pro Právo: „Nikdy jsem nechtěl dělat nic, co by mi bralo čas na psaní, tudíž jsem to hned odmítl. Neměl jsem nejmenší pokušení. Pro spisovatele politika moc není a taky se v ní těch dobrých nikdy mnoho neocitlo. Napadá mě Jan Drda, ale to bylo v jiné době a politické angažmá určitě jeho psaní neprospělo.“
Jeho knihy vyšly v mnoha zemích. Dokonce i v Íránu. Mohou být i v tak odlišné kultuře srozumitelné? „Myslím, že ano. Mé povídky postavené na konkrétních příbězích jsou celkem univerzální. Nikdy jsem se neptal, jak se v Íránu mé knihy prodávají, asi to není žádná velká sláva. Nejsem bestsellerista. Vlastně ani netuším, co mi v Íránu vyšlo. Vím, že to byly tři knížky, mám je dokonce tady, ale neumím číst jejich písmo… Tedy určitě jedna z nich je Láska a smetí,“ uvedl před časem v rozhovoru.
Ivan Klíma je laureátem ceny Egona Hostovského, Ceny Franze Kafky, medaile Za zásluhy či ceny Magnesia Litera v kategorii literatura faktu za knihu Moje šílené století. Od roku 1958 je ženatý, s manželkou Helenou mají syna Michala a dceru Hanu.
Může se vám hodit na Zboží.cz: