Hlavní obsah

Dělník fotografie Emil Fafek. Od Pražského povstání ke slávistickým fotbalistům

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

11. 10. 2022, 6:05

Na vernisáži výstavy Ve střehu fotografa Emila Fafka (1922– 1997) v pražské Leica Gallery ho jeden z jeho bývalých spolupracovníků Zdeněk Hrabica označil jako dělníka fotografie. Jako důkaz uvedeného tvrzení může velmi dobře sloužit prezentace autorových černobílých snímků (je tam k vidění do 30. října), které vybrala kurátorka Dana Kyndrová.

Emil Fafek zaznamenával milníky naší historie (Pražské povstání, květen 1945 © E. Fafek)

Článek

Fafek byl, ač autodidakt, prakticky u všech zásadních milníků a událostí naší republiky druhé poloviny minulého století. Jeho iniciačním zážitkem bylo bezpochyby Pražské povstání v květnových dnech 1945, kterého se zúčastnil s aparátem v ruce. Tyto snímky mu pomohly v budoucí kariéře profesionálního fotografa v novém deníku Mladá fronta.

Tato díla jsou hned na začátku interiéru galerie. Je mezi nimi i slavný obrázek, na kterém vedou dvě zdravotnice zraněného bojovníka, přičemž jedna z nich má v ruce bílý prapor. Vypadají jako dva andělé milosrdenství, přinášející spásu. Na dalších pracích zachytil autor nejen sovětské vojáky, ale také vlasovce, zatýkání gestapáků povstalci či barikády s hesly.

Jako fotograf deníku byl Fafek u počátků budování socialismu, doby, kdy jeho ideji možná někdo věřil (reportážní obrázky z února 1948, festivalu mládeže a studentstva, éry prezidenta Novotného), ale i doby, kdy jí nevěřil už skoro nikdo (snímky z okupace 1968 či pohřbu Jana Palacha).

Jeho velkou láskou byl sport, respektive zaznamenávání jeho adrenalinových momentů. Za snímek Schrojfova specialita získal v roce 1964 třetí místo v soutěži World Press Photo. Zachytil na něm gólmana Viliama Schrojfa v krkolomné pozici, zatímco míč se nad ním vznáší jako měsíc v úplňku.

Dynamikou oplývá i momentka s hráčem Slavie Františkem Veselým v hlavní roli. Je ze zápasu se Škodou Plzeň v roce 1976. Útočník se snaží ze vzduchu zakončit akci a v zamrzlém čase vypadá, jako by levitoval.

Tvorba Emila Fafka je typická pro dobu, ve které vznikala. Tehdejší fotoreportéři pracovali poněkud jinak než dnešní draví paparazzi, jdoucí přes mrtvoly. A bylo to nejen tím, že měli analogové aparáty a působili v nesvobodném totalitním státě. Ale stejně jako dnes museli být stále ve střehu, aby jim nic neuniklo.