Bowie přinese průřez svou tvorbou

David Bowie byl označován za chameleóna. Nebylo to jen kvůli jeho převlekům a až androgynní stylizaci, ale hlavně kvůli tomu, jak často měnil styl. Začátkem sedmdesátých let patřil k předním představitelům nablýskaného glam rocku, který na koncepčním albu Ziggy Stardust umělecky povznesl do vesmírných výšin. Pak ale natočil ryze rockové album Aladin Sane, Young Americans naopak čerpali z diska a StationToStation ze soulfunku. Další obrat přišel na Low, kde se nechal inspirovat ambientní hudbu a chladem německého elektronického krautrocku. Toto pojetí uplatnil i v hudbě k filmu My děti ze stanice ZOO.

Na přelomu 70. a 80. let patřil Bowie k exponentům nové vlny, což potvrdila alba Scary Monsters and Supercreeps a Lodger. I když v závěru dekády jeho hvězda po vydání desky Let´s Dance trochu pohasla a soubor Tin Machine tolik nezaujal, v 90 letech se tento zpěvák a saxofonista, který se původně věnoval pantomimě, vrátil v plné síle. Po koncepčním temném albu 1. Outside přišel dokonce s tanečně laděnou desku Earthlink.

Koncert to vše připomene a současně ukáže, že stylové změny nezbavily jeho tvorbu základního charakteru, že přes odlišný háv mají jeho písně nezaměnitelný autorský rukopis. Seznam skladeb z koncertu v Oslu, kde vystoupil 18. června na deště, ukazuje, že Bowie čerpá z celé své kariéry, píseň The Man Who Sold The World pochází z jeho třetí desky, Reality je pak z aktuálního alba.