Článek
Album je od první skladby až do konce šílenou jízdou sedmdesátými lety. Přehlídka bláznivých hudebních nápadů nebere konce. Posluchač se baví, směje, tančí. Tak optimistickou desku snad nikdo nevydal už léta.
Hudba ubíhá zběsilým tempem, což je ještě podpořeno tím, že mezi písničkami není obvyklá chvilka ticha. Pocit "to přece znám" nutně vznikne u každé druhé. Někdy je to až legrační - např. devátá skladba English Country Garden je jakousi variací na motivy Don´t Stop Me Now a Killer Queen od Queen.
Pokud to slyšel Brian May, musel se hrozně smát. Všechna ta pianová staccata, ječící vokály a pompézní kytara nenechají nikoho na pochybách, že hoši z Darkness trávili pubertální léta v pokojíčku s plakátem Freddie Mercuryho. Svůj retro-styl vztáhli Darkness i na délku alba. Má necelých 40 minut - stejně, jako to bývalo v sedmdesátých letech.