Článek
Výstava s názvem Umění aktivismu uspořádaná Galerií hlavního města Prahy skončí na Mezinárodní den žen. Ani boj za práva žen není v tématech výstavy opomenut.
Přehlídka sleduje aktivistické umění napříč čtyřmi oblastmi: právo na bydlení, právo na identitu, právo na azyl a právo na bezpečné životní prostředí. Návštěvníci uvidí fotografie a videa z akcí i instalace a projekty vzniklé přímo pro veřejný prostor.
Kurátorka výstavy Jitka Hlaváčková upozorňuje, že v zahraničí je aktivistické umění běžně prezentováno v širších společenských souvislostech, proto chce nabídnout podobný pohled i u nás.
V jedné části se objevují zásahy, které vznikaly přímo v ulicích. Patří sem například motivy z filmu Vladimíra Turnera Veřejně prospěšné práce, který reflektuje proměnu městského prostředí pod tlakem reklamy, automobilismu a developerských projektů.
Připomíná se zde i akce Pavla Karouse Beranidlo na magistrát (2023), která reagovala na nedostupnost bydlení a s ní spojenou nespokojenost veřejnosti. Ve výstavě se objevují také tvůrci, kteří v českém prostředí zásadně ovlivnili způsob vnímání města jako politického a symbolického organismu, třeba Epos 257 či Vladimír 518.
Osobní výpovědi a kritické reflexe příběhů jedinců i skupin v obtížných lidskoprávních a politických situacích charakterizují tvorbu Barbary Holub, která pracuje s příběhy migrantů a podobou současných azylových politik, či filmové eseje Tomáše Rafy, které dlouhodobě dokumentují střety na hranicích, xenofobní tendence i komunitní iniciativy. Součástí je i kolektivní projekt pro Alsu Kurmaševovou, ruskou novinářku vězněnou za práci tematizující perzekuce v současném Rusku.
Expozice zahrnuje také reflexe genderu, tělesnosti a ženské zkušenosti, například prostřednictvím tvorby umělkyně a pedagožky Kateřiny Olivové. Závěr výstavy se vztahuje ke klimatické krizi. Nabízí projekty britského umělce Gustava Metzgera, který pomocí radikálních veřejných performancí poukázal na destruktivní dopady lidské činnosti.
