Hlavní obsah

Zřícení lávky byla anomálie, náhlý kolaps, tvrdí kontrolor

– Praha

Monitoring, který na Trojské lávce prováděla firma Pontex, byl podle jejího ředitele Václava Hvízdala dostatečný pro kontrolu stavu mostu. Odmítl kritiku, podle níž měla firma použít k diagnostice korodovaných lan malé kamery. Pád lávky byl podle Hvízdala náhlým kolapsem, jehož původ zatím není jasný. Mráz podle něj mohl havárii urychlit, nikoliv způsobit.

Foto: HZS Praha

Zásah u zřícené lávky objektivem hasičů

Článek

Hvízdal připustil, že měli indicie ohledně poškození některých lan v konstrukci lávky. Bylo to prý ale malé procento, které neohrožovalo bezpečnost. Základní osnovu lan Pontex nekontroloval proto, že kdyby se celý systém otevřel, nebylo by jej už možné znovu utěsnit tak, aby do něj nezatékalo.

Záznam: V Praze se zřítila do Vltavy velká betonová lávka, hasiči prohledávají řekuVideo: Novinky

V roce 2013 se na lávce uskutečnila zatěžkávací zkouška. „Ta vám ukáže, jak se ten most chová kompletně, protože kdyby tam bylo něco porušeného, tak je tam nadměrný průhyb, nebo se to prostě chová jinak, nestandardně. A to jsme nezjistili,“ vysvětlil Hvízdal.

Dynamická část zkoušky prý ale odhalila anomálie, kvůli nimž Pontex lávku dvakrát do roka sledoval pomocí nivelace a dvakrát ročně konstrukci podrobně prohlížel z plošiny.

BEZ KOMENTÁŘE: Ke zřícené betonové lávce u Trojského zámku se sjeli záchranářiVideo: Pavel Jaňurek, Novinky

Hvízdal odmítl, že by stav lan lépe popsaly kamery. „Není možné si představit, že tam uděláte po metru nebo po půl metru díry, všude to navrtáte, všechny kabely seshora zezdola, a zjistíte kontinuálně stav soustavy kabelů v celé délce,“ tvrdil.

Mráz pád urychlil

Na dotaz, zda Pontex mohl využít i jinou než zvolenou metodu kontroly, Hvízdal podotkl, že byli limitováni časem i finančními možnostmi. „Nám se zdálo dohromady se správcem (Technickou správnou komunikací), že toto je dostatečné proto, abychom učinili rozhodnutí, že most bude v provozu,“ zdůraznil.

Mluvčí hasičů o zásahu u zřícené lávkyVideo: Novinky

Hvízdal upozornil, že za jeho praxe od roku 1982 nespadl v Česku za provozu žádný větší most. Výjimkou byly pouze povodně, které způsobily podemletí některých konstrukcí. „Takže je to skutečně anomálie a myslím si, že projektanti v Čechách jsou natolik zkušení a že máme tak dobré normy, že to skutečně není špatným návrhem,“ hájil projekt Jiřího Stráského z roku 1984.

Roli mohlo podle Hvízdala sehrát i to, že z pátku na sobotu poklesly venkovní teploty. „Ale primární příčina nebyl mráz, tam už byla nějaká závada, kterou akorát ta změna teploty urychlila. Teplota sama o sobě nemůže být příčinou té havárie, to by nám tady padaly mosty jako švestky,“ podotkl.

Nadměrné průhyby Trojské lávky měla průběžně hlídat struna natažená po celé délce konstrukce, která odesílala informace v intervalu dvou minut. Podle Hvízdala ještě těsně před sobotním zřícením lávky, při němž se zranili čtyři lidé, nehlásila žádnou odchylku.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám