Článek
Živého a zdravého novorozence našel kolemjdoucí v kontejneru na sídlišti v městské čtvrti Střekov na podzim 2024. Policie krátce na to zadržela tehdy devatenáctiletou ženu.
Ke zjištění její totožnosti kriminalistům pomohly poznatky, které poskytli svědci po zveřejnění fotografií dámské bundy, do níž bylo novorozeně zabalené.
Žena podle žalobce spontánně porodila chlapce. Dítě bylo dobře vyvinuté, bez vývojových vad. „Při vědomí, že novorozenec žije a dýchá, tohoto na uvedeném místě zabalila do černé zimní bundy s kožíškem a takto zabalené novorozené dítě odnesla do blízkého kontejneru na směsný odpad,“ stojí v obžalobě.
Obžalovaná v přípravném řízení uvedla, že o svém těhotenství nevěděla. Pracovala v nemocnici jako uklízečka. Před porodem ji bolelo břicho, což až po porodu přisoudila kontrakcím. Věděla, že musí vyndat placentu, pupeční šňůru přestřihla nůžkami, které poté očistila.
„Bála jsem se reakce táty a všeho“
Doma byla při porodu sama. Její otec, se kterým žila, přišel domů později. Bála se mu o novorozenci říct. Dítě podle ní nebrečelo. Později se rozhodla, že ho odnese do kontejneru.
Nikdo podle ní netušil, že je těhotná, a tak nevěděla, na koho se obrátit, aby ji odvezl k babyboxu. „Bála jsem se reakce táty a všeho,“ uvedla v přípravném řízení.
Na dotaz, proč odložila dítě do kontejneru, tehdy uvedla, že doufala, že dítě někdo najde živé a pomůže mu. Později litovala, že o všem neřekla svému otci.
Obžalovaná namítla podjatost soudu z důvodu, že akceptoval obžalobu. Navrhla, aby se jejím případem zabýval jiný soud. Ústecký krajský soud uvedl, že případné nesrovnalosti v obžalobě musí objasnit dokazování, a proto je nutné také nařídit jednání, aby mohlo dokazování začít. Jednání odročil na konec dubna.
