Článek
Mižák dlouhodobě žije v Austrálii, jednání u brněnského soudu se tak neúčastnil. K peněžitému trestu sáhla česká justice proto, že podmínka či jiný alternativní trest by vzhledem k místu mužova bydliště postrádala smysl.
Muž web na zahraniční doméně založil v roce 2010. Mezi lety 2012 až 2016 pak podle verdiktu umožnil neznámému spolupachateli, aby na něm zveřejňoval ukradené dokumenty několika desítek lidí.
Vedle zmíněných expremiérů to byli například kněz a filozof Tomáš Halík, zpěvák a skladatel Michael Kocáb či bývalá politička Kateřina Bursíková Jacques. Dále šlo o politiky, arabisty, zaměstnance Amnesty International či další lidi, kteří veřejně vystupovali proti rasismu, xenofobii a sexuální diskriminaci.
Doma měl věci s nacistickou symbolikou
Muže už trestal brněnský městský soud, proti peněžitému trestu se ale Mižák odvolal s tím, že je nevinen. „Z našeho pohledu se může jednat maximálně o nedbalost. Rozsudek je založen na nepřípustných důkazech,“ tvrdil v odvolání mužův advokát. Proti verdiktu se odvolali i někteří z poškozených, kteří žádali finanční satisfakci.
Odvolací senát v čele s Lenkou Králíkovou došel nakonec k závěru, že Mižákovo odvolání není důvodné. Soudci připomenuli, že muž byl v hledáčku policie i v Austrálii kvůli rasově motivovanému činu, přičemž policisté u něj při domovní prohlídce našli věci s nacistickou tématikou.
Soudci naopak vyhověli trojici poškozených, kterým muž musí za způsobené příkoří zaplatit finanční satisfakci po 50 tisících korunách.
