Článek
Obžalovaní, jak vyplynulo u soudu, v noci ze 13. na 14. července 2001 vnikli do domu poškozené, kterou svým příchodem probudili. Protože se však stařenka bránila, K. Z. ji rdousil, než přestala klást odpor. Poté ji ještě společně stáhli z postele na podlahu a tam na ni navršili matrace a neprodyšné textilie, které jí dále znemožnily dýchání. V důsledku dušení u ní došlo k infarktu myokardu, na který na místě zemřela.
Pak oba násilníci prohledali místnost, z níž odcizili nejméně tisíc korun. A. H. se u VS domáhal zrušení rozsudku a překvalifikování jeho jednání pouze na trestný čin porušování domovní svobody. Tvrdil, že vraždil K. Z. a on sám se vůči poškozené žádného násilného jednání nedopustil. KS podle něj při závěrech o jeho vině vycházel pouze z hypotéz, neboť skutkový děj nebyl údajně zcela jednoznačně zjištěn.
Zproštění obžaloby požadoval i K. Z., přičemž vinu svaloval zase na A. H. Soud se podle něj opíral jen o výpověď jeho a svědků, kteří vypovídali pouze o tom, co se dozvěděli od něj. Zdůraznil rovněž, že A. H. měl také motiv, když jedině on znal poškozenou, a tedy mohl mít zájem na tom, aby zemřela a nemohla jej usvědčit. Poukázal i na to, že u KS byla vyslechnuta svědkyně, která potvrdila, že K. Z. byl v době činu s ní doma.
VS však argumenty obžalovaných neakceptoval. „Krajský soud provedl všechny důkazy a správně je i vyhodnotil. Vina obou je jednoznačná,“ konstatoval mluvčí VS Petr Angyalossy.