Článek
Podobné námitky smetl konstituční tribunál i v případě dalšího obviněného v případu, advokáta Kárima Titze, který proces darování bitcoinů domlouval. Další stížnost odmítli soudci i samotnému Jiřikovskému. Všechna rozhodnutí soud v pondělí zveřejnil ve své databázi.
Blažek podání obžaloby vůči své osobě popsal jako vyvrcholení rozsáhlejšího porušení jeho ústavně garantovaných práv. Policie a státní zastupitelství podle jeho stížnosti od začátku postupovaly tak, aby mu znemožňovaly se účinně hájit.
„Excesivní důraz na rychlost řízení nezohledňuje nejen procesní a skutkovou složitost věci, ale ani závažnost právní kvalifikace údajného jednání stěžovatele. Ve svém důsledku popírá zásadu rovnosti zbraní,“ stálo v jeho stížnosti.
Blažkovi se nelíbila ani rozsáhlá medializace případu. „Protiústavní vadu spatřuje stěžovatel v opakovaných vyjádřeních orgánů činných v trestním řízení, které svědčí o tom, že je o vině stěžovatele již rozhodnuto, či tento dojem alespoň vzbuzují v široké veřejnosti,“ napsal do stížnosti s tím, že je terčem „bezprecedentní rozsáhlé medializace“.
ÚS: Rozhodne soud, ne medializace
Na senát se soudcem Michalem Bartoněm ale potřebný dojem jeho argumenty neudělaly.
„Namítá-li přílišnou medializaci svého trestního stíhání vedoucí až ke zpochybnění principu presumpce neviny, nelze odhlédnout od toho, že byl osobou veřejně činnou a trestného činu, z něhož je obviněn, se měl dopustit jako ministr spravedlnosti. Existuje tak silný veřejný zájem na informovanosti veřejnosti o celé tzv. bitcoinové kauze,“ upozornil Bartoň.
„Zvýšená medializace však sama o sobě k narušení presumpce neviny nevede. Důležité je, že o vině a trestu rozhoduje nezávislý soud na základě provedených důkazů, přičemž každý důkaz bude předmětem posuzování obecným soudem, a to i při zohlednění různých námitek obhajoby vůči němu,“ dodali soudci.
Advokátovi vzali devět bitcoinů
Advokát Titz ve své stížnosti poukazoval na údajné ústrky ze strany státního zastupitelství. Nelíbilo se mu, že se nemohl seznámit s obsahem DVD disků, na nichž jsou například data z kryptoměnové burzy.
Žalobci to odmítli s poukazem na to, že zpřístupnění datového obsahu by mohlo vést k předčasnému odhalení všech transakčních vazeb, které jsou v současné době předmětem dalšího prověřování a vyhodnocování. To naznačuje, že s obviněními v kauze ještě nemusí být konec.
Titzovi se nelíbilo ani zabavení necelých devíti bitcoinů. „Ty nabyl v dobré víře jako zálohu za právní služby poskytované Tomáši Jiřikovskému v době, kdy ten ještě nebyl trestně stíhán,“ stálo v jeho stížnosti.
Na Titzovy argumenty reagoval jiný senát, než který měl na stole Blažkovu stížnost. Senát se soudcem zpravodajem Janem Wintrem tak advokátovi vzkázal, že jeho námitky nemají opodstatnění.
Soudci odkázali mimo jiné na to, že se podle žalobců Titz a Jiřikovský pokusili směnit 50 bitcoinů, jenže ve směnárně nepochodili, když vyšlo najevo spojení virtuální měny s darknetovým tržištěm Nucleus Market.
„To již to samo o sobě vyvrací tvrzení stěžovatele o jeho dobré víře v bezproblémový původ bitcoinů. Nad rámec toho lze uvést, že i případná dobrá víra nabyvatele určité věci neznamená, že tato věc nemůže být zajištěna jako výnos z trestné činnosti. Stěžovatelova argumentace v tomto směru je neopodstatněná, a to skutečně zjevně,“ napsal Wintr.
