Článek
Psychoterapeut se bránil ještě stížností k Ústavnímu soudu a odkazoval se na řadu studií, podle nichž jsou různé drogy prospěšné při zvládání traumatu, jenže nepochodil. Soudci mu mimo jiné vzkázali, že nemá patřičné vzdělání. Ústavní soud v těchto dnech verdikt zveřejnil ve své databázi.
Klíčem mužovy obhajoby bylo to, že se dlouhodobě zaměřuje na psychoterapii za pomoci látek ovlivňujících vědomí. Schopnost terapeuta pomáhat klientům pak podle něj pramení nejen ze znalostí, ale i z vlastních zkušeností s drogami, což prý vede k tomu, že klienta odborně provází v léčbě traumatu.
Muž také tvrdil, že drogy měl jen pro svou vlastní potřebu. Jak ale soudy poznamenaly, jen extáze měl doma tolik, že by to stačilo pokrýt jeho deklarovanou spotřebu na celý rok.
Nicméně soudy jej netrestaly za to, že by snad měl klientům drogy dávat, ale jen za přechovávání omamných látek. Za to dostal dva roky vězení s podmíněným odkladem na dva roky a peněžitý trest 60 tisíc korun.
Nezbytně potřebuje zkušenost s drogami
Protože neuspěl se svými námitkami, obrátil se psychoterapeut ještě na Ústavní soud a namítal porušení svých základních lidských práv.
„Pro výkon svého povolání nezbytně potřebuje osobní zkušenost s psychoaktivními látkami. Léčba duševních poruch a obtíží, jakož i zlepšování zdravotního stavu lidí bezesporu sleduje společensky prospěšný cíl, byť lze připustit, že léčba za pomoci psychotropních látek je prozatím považována za léčbu experimentální,“ stálo v mužově stížnosti.
Senát se soudcem zpravodajem Josefem Fialou ale muži připomněl, že nedisponuje patřičným medicínským či farmaceutickým vzděláním, a tak jen těžko může kvalifikovaně posoudit účinek psychoaktivních látek.
Neléčí se podle osobních zkušeností
„I lékaři jsou povinni činit rozhodnutí o léčbě na základě vědeckých poznatků, klinických studií, zkušeností z praxe a znalosti účinků léčiv a individuálních potřeb pacientů, nikoliv na základě osobní zkušenosti s jejich užíváním. Osobní zkušenost s léčivem nemusí odpovídat účinkům, které má na pacienty s jinými diagnózami nebo fyziologickými podmínkami, a může vést kupříkladu k riziku nesprávného hodnocení léčby,“ připomněli navíc soudci.
Ústavní soud pak ještě muži vzkázal, že pokud studuje účinky drog a jejich využití v psychoterapii, má to dělat v souladu se zákony, tedy zapojením do klinických studií a výzkumných programů, v nichž budou i další odborníci, nikoli držením drog v množství jednoznačně odporujícím současné právní úpravě.
