Článek
Tůma vinu popíral. Královéhradecký soud mu původně uložil doživotí. Vrchní soud v Praze verdikt zmírnil na 30 let. Nejvyšší soud (NS) dovolání odmítl, výjimečný trest vyhodnotil jako přiměřený okolnostem, možnosti Tůmovy resocializace jako minimální. Trestné činnosti zjevně nelituje, následky činu si neuvědomuje, stálo v rozhodnutí NS.
Lhůtu pro podání ústavní stížnosti pak obhajoba promeškala o několik dní. Vinu za to kladla České advokátní komoře, která přidělila Tůmovi obhájce ex offo až několik dní před koncem lhůty. Než obhájce navštívil Tůmu ve věznici, získal od něj plnou moc a nastudoval podklady, lhůta uplynula.
„ÚS dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatele je opožděná a že návrhu stěžovatele na prominutí zmeškání lhůty nelze vyhovět, a to i přes závažné informace, kterými advokát stěžovatele opožděné podání ospravedlňuje,“ stojí v usnesení soudce zpravodaje Josefa Baxy zveřejněném v soudní databázi.
ÚS poukázal na to, že Tůma mohl sám podat takzvanou blanketní stížnost a doplnit odůvodnění až po přidělení advokáta. ÚS také připomněl právní zásadu, podle které „práva patří bdělým“.
„ÚS nicméně nikterak meritorně nehodnotí, kdo je za zmeškání lhůty odpovědný - to není a nemůže být předmětem řízení o ústavní stížnosti proti napadeným rozhodnutím,“ konstatoval ÚS.
Žhářský útok v městské části Plotiště nad Labem Tůma podle obžaloby plánoval. Chtěl se pomstít majiteli budovy, vnukovi uhořelého muže, který měl v té době vztah s Tůmovou bývalou přítelkyní. Na místo činu si přinesl hořlavinu a založil oheň. Věděl, že uvnitř je přinejmenším senior a jeho pes.
Oběti se podařilo utéct
Několik dní po požáru vylákal Tůma k slepému rameni Labe svého známého, který s ním byl u založení požáru a který požadoval peníze za to, že nebude proti pachateli svědčit.
Tůma se zbraní v ruce muže donutil, aby se svlékl donaha, a poté ho na několika místech pořezal a pobodal. Napadenému se podařilo utéct a přivolat pomoc.
Obžaloba vinila Tůmu ještě z přípravy vraždy vnuka uhořelého muže. Pokusil se ho vylákat k hradeckému lesnímu hřbitovu, kde ho chtěl zabít, mínili žalobci. Podle odvolacího senátu se ale neprokázalo, co chtěl Tůma na schůzce udělat.